Má smysl bojovat proti překyselení organismu?
Možná jste už slyšeli, že moderní životní styl a špatná strava „překyselují tělo“ a že to vede k nemocem, únavě nebo zánětům. V obchodech se zdravou výživou najdeme doplňky stravy, které slibují „odkyselení organismu“ nebo „vyrovnání pH“. Tyto tvrzení zní věrohodně – ale žádné „překyselení organismu“ u zdravého člověka ve skutečnosti neexistuje. Pojďme si vysvětlit proč.
Co se dozvíte v dnešním článku:
- Může strava a stres změnit pH našeho těla?
- Jak si tělo přirozeně reguluje pH?
- Proč pH moči nevypovídá o „překyselení“ organismu?
- Proč je „zásaditá“ strava zdravá, i když nemění pH krve?
- Co opravdu pomáhá, když se chceme cítit lehčí, energičtější a zdravější?
🧪 Příznaky překyselení organismu: jak by to mělo vypadat?
V různých wellness teoriích a na poli alternativní výživy najdeme varování před tzv. „překyselením organismu“. Za něj může dnešní moderní životní styl – plný stresu, průmyslově zpracovaných potravin, cukru a nedostatku pohybu – vést k nahromadění „kyselých odpadních látek“ v těle. Výsledkem má být narušení přirozeného pH rovnováhy a s tím spojené obtíže.
Příznaky „překyselení“:
- Chronickou únavu a vyčerpání.
- Bolesti hlavy nebo kloubů.
- Špatné trávení, nadýmání nebo pálení žáhy.
- Zhoršení kvality pleti, akné nebo ekzémy.
- Náchylnost k infekcím nebo časté nachlazení.
- Řídnutí kostí (osteoporóza) nebo bolest svalů.
- Psychickou nepohodu, podrážděnost nebo „mozkovou mlhu“.
Na základě toho jsou nám nabízeny diety a produkty, které slibují „odkyselení“ nebo „alkalizaci“ těla – a tím i zlepšení zdraví, energie a imunity. Vypadá to logicky – ale stojí tato teorie na pevných základech?
🧬 Jak je to ve skutečnosti: preciznost lidské fyziologie
Výše popsané symptomy se mohou skutečně objevovat. Jejich příčina ale obvykle nesouvisí „překyselením“. Ve skutečnosti je lidské tělo vybaveno velmi důmyslným systémem, který udržuje vnitřní prostředí stabilní, bez ohledu na to, co zrovna jíme nebo jaký máme den. pH krve – hodnota, která udává „kyselost“ nebo „zásaditost“ – musí být udržována v rozmezí 7,35 až 7,45. Jde o mimořádně úzké rozpětí, jehož porušení by mohlo být pro organismus nebezpečné. Proto máme v těle pufrovací systémy, plíce a ledviny, které tuto rovnováhu chrání.
Představa, že běžná strava nebo stres mohou zásadně „překyselit“ celé tělo, odporuje tomu, co víme z medicíny a biologie. Pokud by pH krve skutečně kleslo pod zdravou hranici, nešlo by o "životní styl", ale o akutní zdravotní problém, který vyžaduje léčbu – například metabolickou acidózu.
⚖️ Tělo jako mistr rovnováhy: jak se reguluje pH
Lidské tělo je v udržování vnitřní rovnováhy opravdu precizní a pH si hlídá s extrémní přesností. Proč? Protože správné pH je klíčové pro fungování enzymů, buněk, nervů i svalů. Regulace je propracovaný mechanismus.
🫁 1. Plíce
Plíce regulují pH pomocí dýchání. Při výdechu z těla odchází oxid uhličitý (CO₂), což je kyselý plyn. Když se v krvi hromadí kyselé produkty, tělo zrychlí dech – a tím se kyselost vydýchá.
🧠 2. Pufrovací systémy
Pufry jsou látky fungující jako „houby“. Zachytávají nadbytečné kyseliny nebo zásady a neutralizují je. Nejvýznamnějším z nich je hydrogenuhličitanový pufr, který reaguje na drobné vychýlení pH ihned.
🧂 3. Ledviny
Ledviny vylučují kyselé nebo zásadité látky močí přesně tak, jak tělo potřebuje. Zároveň dokážou vyrábět nové zásadité látky, když je to pro udržení pH nutné. Tento proces je pomalejší než dýchání, ale velmi účinný – a právě tady se často mění pH moči.
💧 Jak zjistit překyselení organismu: Moč a pH – co ukazuje?
Mnoho lidí měří pH moči lakmusovým papírkem a podle výsledku soudí, jak moc je jejich tělo „kyselé“. Ale to je chyba, protože pH moči neříká nic o pH krve nebo organismu, natož o jeho zánětlivosti.
🟢 Změny pH moči jsou normální – ovlivňuje je hlavně strava, hydratace, fyzická aktivita a denní doba.
- Po jídle bohatém na maso a sýry bude moč kyselejší.
- Po zeleninovém salátu nebo ovoci může být moč zásaditější.
To ale neznamená, že se změnilo pH krve. Tělo pouze dělá to, co má – vyrovnává vnitřní prostředí tím, že vylučuje přebytek určitých látek. Tedy žádné „překyselení“.
🥦 Teorie překyselení a „zásadotvorné potraviny“: v čem je kus pravdy?
Příznivci tzv. alkalické (zásadotvorné) stravy věří, že některé potraviny v těle „tvoří kyseliny“ (např. maso, sýry, bílá mouka), zatímco jiné „působí zásaditě“ (např. zelenina, ovoce, ořechy). Tvrdí, že převaha kyselinotvorných potravin narušuje rovnováhu pH v těle a přispívá ke vzniku civilizačních onemocnění. Jak už jsme si vysvětlili, pH krve žádná potravina sama o sobě změnit nedokáže. Tělo si udržuje svou rovnováhu pomocí výše zmíněných mechanismů – a jen v případě nemoci může dojít ke skutečné poruše acidobazické rovnováhy.
Ale…
🔍 Když se podíváme blíž na tzv. zásadotvorné potraviny, vidíme, že jde o přirozeně zdravé potraviny.
- Zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy a semínka obsahují vlákninu, antioxidanty, vitaminy a minerály.
- Tyto látky opravdu snižují zánětlivost v těle, podporují zdraví střev, imunitního systému i metabolismu.
- Jsou spojeny s nižším rizikem civilizačních chorob
Naopak strava plná ultrazpracovaných, solí nasycených, cukrem doslazovaných potravin – často označovaných jako „kyselinotvorné“ – je skutečně problematická. Ne kvůli pH, ale kvůli zánětlivému potenciálu a nutriční chudobě těchto potravin.
🧠 A tady se dvě linie setkávají:
- „Zásaditá“ strava je zdravá – ale ne proto, že mění pH krve.
- Je zdravá proto, že obsahuje víc toho, co tělo potřebuje, a méně toho, co mu škodí.
✅ Co tedy opravdu ''pomáhá'' na překyselení organismu?
Nemusíte se bát kyselých chutí – citrusy, kefír nebo rajčata nejsou vaši nepřátelé, ale naopak součást zdravé a přirozené stravy. Pokud chcete podpořit své zdraví bez mýtů o „překyselení“, zaměřte se na to, co tělo skutečně ocení:
- 🥦 Jezte přirozeně a pestře – více zeleniny, ovoce, celozrnných obilovin, luštěnin a kvalitních tuků.
- 🥣 Dbejte na pravidelnost a klid při jídle – menší porce, žádné hltání ani pozdní přejídání.
- 🚶♀️ Hýbejte se a odpočívejte – i mírná fyzická aktivita a dostatek spánku mají vliv na trávení i celkovou pohodu.
- 💧 Pijte čistou vodu – není třeba alkalické vody, stačí obyčejná voda z kohoutku.
- 🧘 Zvládejte stres – dýchání, pohyb, mindfulness – to vše pomáhá i trávicímu traktu.
Není třeba tělo „odkyselovat“ – stačí mu nepřekážet v tom, aby samo dobře fungovalo. Asi jako je tomu u detoxikace.
🔥 Překyselení žaludku: reálný problém, ale jiného druhu
Na rozdíl od „překyselení těla“, které je mýtus, překyselení žaludku je reálný jev – i když ten pojem není úplně přesný. Ve skutečnosti žaludek má být kyselý. Produkuje kyselinu chlorovodíkovou (HCl), která:
- pomáhá rozkládat potravu,
- ničí škodlivé mikroorganismy,
- a aktivuje trávicí enzymy.
Problém nastává, když se žaludeční kyselina dostane tam, kam nemá – například zpět do jícnu. To se může stát při:
- oslabení dolního jícnového svěrače (například neoptimální funkcí hlubokého stabilizačního systému páteře)
- přejídání,
- konzumaci tučných nebo kořeněných jídel,
- nebo vleže po jídle.
Výsledkem je pálení žáhy a podráždění sliznice, lidově „překyselený žaludek“. Přesto se může jednat i o opačný problém – nedostatek žaludeční kyseliny, který se paradoxně projevuje podobnými příznaky.
☣️ Co ale opravdu existuje: překyselení jako nemoc (acidóza)
Abychom byli spravedliví – překyselení organismu jako stav skutečně existuje. Říká se mu odborně metabolická acidóza, a je to závažný zdravotní problém, který nastává, když tělo ztratí schopnost udržet své vnitřní pH v normálním rozmezí:
- při selhání ledvin, kdy tělo nedokáže vyloučit kyselé odpadní látky,
- při neléčené cukrovce, kdy se v těle hromadí ketolátky (tzv. ketoacidóza),
- při dlouhodobém hladovění nebo otravě (např. metanolem, salicyláty),
- při těžkém šoku nebo nedostatku kyslíku ve tkáních (tzv. laktátová acidóza).
Tento typ acidózy je měřitelný v krvi, často se řeší na jednotkách intenzivní péče a nemá nic společného s běžnou stravou nebo pH moči. Je to stav vyžadující lékařský zásah – ne detox čaj.
Co si odnést?
Vaše tělo není křehký stroj, který se hned „překyselí“. Je to dokonale vyladěný systém, který si s rovnováhou poradí sám – když mu dáme dobré palivo, dostatek pohybu, odpočinku a klidu. Není třeba ho odkyselovat – stačí ho průběžně neodbývat. To platí u ''překyselení'' i ''jarního detoxu''. Přečtěte si náš článek, jak k očistě a detoxikaci přistupovat komplexně a smysluplně.
Zdroje:
- Kim, B. C., Song, M. A., Kwon, S. H., & Kim, M. J. (2018). Assessment of Gastric Acidity by Conventional Endoscopy With Serological Gastric Markers. Gastroenterology research, 11(2), 112–123. https://doi.org/10.14740/gr980
- KITTNAR, Otomar. Lékařská fyziologie. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3068-4. Dostupné také z: http://toc.nkp.cz/NKC/201102/contents/nkc20112162700_1.pdf.
- NEČAS, Emanuel. Patologická fyziologie orgánových systémů. Část II. 2. vyd. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. V Praze: Karolinum, 2009. ISBN 978-80-246-1710-7. Dostupné také z: http://toc.nkp.cz/NKC/200910/contents/nkc20091994061_2.pdf.