.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
.png)
Alergie: Vše, co potřebujete vědět
7 min čtení
Alergie jsou častým zdravotním problémem, který postihuje až 30 % světové populace. Tento stav, kdy imunitní systém reaguje přehnaně na běžně neškodné látky, může významně ovlivnit kvalitu života, nebo ho ve vážných případech i ohrozit.
V tomto článku se podíváme na to:
- Co je to alergie a proč vzniká?
- Jaké jsou alergie projevy?
- Jaké jsou typy alergenů?
- Proč alergie vznikají?
- Nejčastější léčba
- Existuje prevence alergií?
Co je alergie a jak vzniká?
Představte si moderní a vysoce zabezpečenou budovu. Má nejnovější bezpečnostní systém, senzory pohybu, kamerový dohled a ochranku připravenou zasáhnout při sebemenším podezření na nebezpečí. Přesně takhle vypadá vaše tělo a jeho imunitní systém, jehož hlavním úkolem je chránit organismus před skutečnými hrozbami – viry, bakteriemi a jinými patogeny. V ideálním případě bezpečnostní systém rozpozná vetřelce, aktivuje obranný mechanismus a odstraní problém.
Jenže co když systém přestane správně rozlišovat mezi neškodnými návštěvníky a opravdovým nebezpečím?
💥 Patofyziologie: Co se děje v systému?
U zdravého člověka bezpečnostní systém funguje efektivně – rozpozná nepřítele a zasáhne pouze tehdy, když je to potřebné a nezbytné. U člověka s alergií však dochází k chybné detekci hrozby a potom k přehnané reakci.
- Když tělo poprvé potká alergen, zabezpečovací systém aktivuje „záznamovou kameru“ – imunitní systém si zcela běžnou a neškodnou látku zapamatuje jako podezřelý prvek (tzv. fáze senzibilizace). V reakci na to vytvoří specifické IgE protilátky (speciální obranné jednotky, které už z dálky cíleně vyhlíží tuto konkrétní látku).
- Když do těla znovu vstoupí „podezřelý návštěvník“ (alergen), senzory (IgE) okamžitě vyhlásí poplach.
- Imunitní žírné buňky vylijí histamin a další zánětlivé látky do okolí, což vede k zánětlivé reakci a alergickým příznakům – otoky, kýchání, svědění, rýmu, astmatický záchvat, ve vážných případech až anafylaktický šok.
Tělo spustilo masivní obrannou reakci proti něčemu, co nikdy nebylo hrozbou – úplně jako kdyby bezpečnostní tým firmy vyběhl na ulici a začal rozhánět neškodné a nic nechápající kolemjdoucí.
🚨 Typy alergenů
Alergeny rozdělujeme do několika kategorií:
- Inhalanty: Pyl, roztoči, plísně a zvířecí srst.
- Potravinové alergeny: Arašídy, mléko, vejce, ryby a mořské plody.
- Bodnutí hmyzem: Včely, vosy a mravenci.
- Léky: Například penicilin a další antibiotika.
- Kontaktní alergeny: Latex, nikl a některé kosmetické přípravky.
🤧 Projevy alergií
Alergie mohou mít široké spektrum projevů, od mírných až po život ohrožující stavy:
- Respirační příznaky: Kýchání, rýma, svědění nosu a očí, kašel a dušnost, alergické astma.
- Kožní reakce: Kopřivka, ekzém, akné a otoky.
- Gastrointestinální obtíže: Bolesti břicha, průjem a zvracení.
- Anafylaxe: Těžká, rychle nastupující alergická reakce, která může vést k šoku a ohrožení života.
Proč alergie vzniká?
Genetická predispozice hraje zásadní roli, ale v žádném případě to není jediný faktor! Atopie – dědičný sklon k alergiím – se projevuje u 60 % dětí, jejichž oba rodiče jsou alergici. Existují ale vlivy prostředí a životního stylu, jak můžeme genetickou predispozici ovlivni.
➖ Co zhoršuje alergie?
- Přemrštěná hygiena – Nedostatek kontaktu s mikroby v raném dětství vede k nevyváženému vývoji imunitního systému.
- Znečištěné ovzduší – Výfukové plyny a průmyslové emise zvyšují propustnost a dráždivost sliznic pro alergeny, čímž narůstá riziko alergického astmatu.
- Nedostatek vitamínů a minerálů – Například nízká hladina vitamínu D, zinku či selenu může ovlivnit citlivost imunitního systému.
- Dysbióza střevního mikrobiomu – Děti s rozmanitější střevní mikroflórou mají o 50 % nižší pravděpodobnost vzniku atopického ekzému (Maulenová, 2022). Riziko představuje snížení Bifidobakterie, navýšení Clostridií - více o vývoji mikrobiomu novorozence.
- Císařský řez – Může znevýhodnit vývoj imunity a navýšit riziko alergie, protože dítě nepřijde do kontaktu s přirozenou vaginální mikroflórou matky. Více se dočtete v článku o tom, jak se vyvíjí mikrobiom miminka. (Novotný, 2019).
- Antibiotika a nedostatek prebiotik v mateřském mléce – Mohou narušit rovnováhu střevního mikrobiomu, což vede k vyšší alergické senzibilizaci (Novotný, 2019).
- Kouření v těhotenství – Mění epigenetické nastavení genů dítěte a zvyšuje riziko atopie (Adamcová, 2017).
- Dlouhodobý stres – Udržuje tělo v dlouhodobě prozánětlivém stavu vlivem zvýšeného kortizolu a podporuje atopické predispozice. Celkově zhoršuje alergické i další zánětlivé reakce.
- Vyhněte se potravinám, které mohou zhoršovat reakce těla:
- Lepek – může zvyšovat zánět a narušovat střevní bariéru; Kravské mléko – častý alergen, zvyšuje hlen; Cukr a průmyslově zpracované oleje – zvyšují zánětlivé procesy v těle.
- Někdy může dělat problém i lilkovitá zelenina (rajčata, paprika, lilek, brambory) pokud máte HIT, zvýšenou propustnost nebo autoimunitu, trpíte chronickými zažívacími obtížemi.
➕ Co zlepšuje alergie?
- Kontakt s mikroby v dětství – Běžná expozice mikroorganismům v raném věku snižuje riziko atopie až o 40 %.
- Vyvážená střevní mikroflóra – Děti s rozmanitějším střevním mikrobiomem mají až o 50 % nižší pravděpodobnost vzniku atopického ekzému.
- Výlučné kojení po dobu prvních 4–6 měsíců – Pomáhá snižovat riziko vzniku alergií.
- Dostatek vitamínu D v těhotenství – Pomáhá snižovat riziko atopie tím, že ovlivňuje expresi imunitních genů (Junge et al., 2013).
- Dostatečná fyzická aktivita a kondice– Pomáhá snižovat hladiny prozánětlivých cytokinů (IL-4, IL-5, IL-13) a zvyšovat produkci IL-10, což přispívá k omezení alergického zánětu (Kopřiva). Děti s astmatem, které měly aerobní cvičení 3x týdně po dobu 12 týdnů vedlo k významnému poklesu zánětu v také ke snížení spotřeby záchranných léků (Miňovský, 2010).
Jaké potraviny pomáhají při alergii?
Zařaďte do jídelníčku protizánětlivé potraviny:
- Tučné ryby (losos, sardinky) – zdroj omega 3.
- Fermentované potraviny (pokud není zároveň histaminová intolerance)
- Kombinace kurkuma, zázvor, černý pepř; cibule, česnek, zelená jablka, tmavě lisová zelenina, lesní plody, brukvovitá zelenina – přirozená antihistaminika díky síře a kvercetinu.
- Hovězí játra, kuřecí maso, makrela, losos, banány, slunečnicová semínka – obsahují vitamín B6, který je klíčovým pro syntézu DAO odbourávající histamin.
- Dýňová semínka, špenát, avokádo, hořká čokoláda – obsahující hořčík – stabilizuje imunitní žírné buňky, podporuje relaxaci nervové soustavy.
- Ananas – obsahuje bromelain, podporující trávení a rozklad histaminu.
Histaminová dieta
Máme pro vás ukázkový jídelníček, který obsahuje nízké množství histaminu, popř. potraviny v něm pomáhají udržet histamin v normě.
- Snídaně: Jáhlová anebo rýžová kaše (nízkohistaminová alternativa k vločkám) s banánem, lněnými semínky a borůvkami. Je to snídaně bohatá na vitamín B6 (banán), omega 3 (lněná semínka), antioxidanty (borůvky), hořčík a vlákninu.
- Dopolední svačina: Matcha čaj a dýňová semínka. Matcha má antihistaminové účinky, dýňová semínka obsahují hořčík.
- Oběd: Pečené kuřecí maso bez kůže s brokolicí a batátovým pyré. Kuře je bohaté na B6, brokolice na kvercetin a antioxidanty, batáty na beta-karoten a vlákninu.
- Odpolední svačina: Kokosový jogurt s ořechy a špetkou skořice. Kokosový jogurt má velmi nízké množství histaminu, podporuje střevní mikrobiom. Skořice má protizánětlivé účinky.
- Večeře: Losos na másle s rukolovým salátem a avokádem. Losos je zdrojem omega 3 a B6, rukola obsahuje kvercetin a hořčík, avokádo podporuje detoxikaci jater.
- Večerní zázvorový čaj s medem a kurkumou – med má jemné antihistaminové účinky.
Jak naučit tělo, aby reagovalo správně?
Alergie nejsou způsobeny slabým imunitním systémem – právě naopak, jsou výsledkem přehnaně aktivní a paranoidní obrany. Naštěstí existují způsoby, jak imunitní systém zklidnit a naučit ho rozpoznávat opravdové hrozby – ať už pomocí léků, imunoterapie nebo prevence v podobě zdravého životního stylu. A tak jako každý bezpečnostní systém potřebuje dobré nastavení, i náš imunitní systém může být správně „naprogramován“, aby pracoval ku prospěchu našeho těla, nikoli proti němu. Běžná léčba alergií zahrnuje různé přístupy:
- Odstranění alergenu – Nejúčinnější metodou je vyhýbání se známým alergenům.
- Farmakoterapie – Antihistaminika (blokátory histaminového receptoru, zmírňují svědění a kýchání, snižují intenzitu reakce na alergen), dekongestanty (snižují otok sliznice a uvolňují nos), kortikoidy (pomáhají tělu zklidnit zánětlivou alergickou reakci).
- Alergenová imunoterapie (AIT) – Tělo je postupně trénováno, aby rozpoznalo, že alergen není nepřítel. Tento proces může trvat několik let, ale u některých alergií je velmi účinný (hlavně pyly, roztoči a hmyzí jedy).
- Prevence – Správná výživa, zdravé prostředí, pohyb a přiměřený kontakt s bakteriemi v dětství mohou pomoci „nastavit bezpečnostní systém“ správně.
- EKO úklid a nástrahy – přemíra i nedostatek úklidu alergie zhoršuje. Na co si dát při alergii pozor při úklidu domova? Podívejte se na naše praktické tipy, jak uklízet zdravě a smysluplně, nejen tehdy, když máte doma alergika.
Zdroje:
- Kopřiva, František. Atopie mezioborově, Solen. https://www.solen.cz/ec/ele_00M_0059_00_Atopie_z_pohledu_pediatrie.php
- MIŇOVSKÝ, Jan. Možnosti sportování dětí s alergiemi a astmatem [diplomová práce]. Brno: Fakulta sportovních studií, Masarykova univerzita; 2010 [cit. 2025-03-06]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/cvvus/Moznosti_sportovani_deti_s_alergiemi_a_astmatem.pdf.
- CHRPOVÁ MAULENOVÁ, Tereza. Mikrobiom a probiotika v kontextu dermatologie. Dermatologie pro praxi. 2022, 16(1), 22-27. ISSN 1802-2960. Dostupné z: https://www.solen.cz/pdfs/der/2022/01/04.pdf
- ADAMCOVÁ, Karolína. Kouření v těhotenství – vliv na matku a dítě, možnosti léčby závislosti na tabáku. Časopis lékařů českých. 2017, 156(1), 9-12. ISSN 0008-7335.
- Junge, K. M., Lehmann, I., & Borte, M. (2013). Can vitamin D intake during pregnancy affect the risk of allergy in children? Expert Review of Clinical Immunology, 9(8), 699–701. https://doi.org/10.1586/1744666X.2013.81648
-
NOVOTNÝ, Adam. Korelace orálního mikrobiomu matky a dítěte a jeho vliv na osidlování střeva novorozence. Online. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta. 2019. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/absn6/.
