Klimatizace v létě: Je škodlivá? Jak nastavit chlad bez rizika pro zdraví

5 min čtení

Letní vedra nás svádějí schovat se do chladivého proudu klimatizace – a často přitom přehlížíme, že ten stejný vzduch dokáže během hodin vysušit sliznice, rozvířit alergeny nebo hostit legionellu. V čem je tedy klimatizace spolehlivý pomocník a kdy se z ní stává riziko? Na základě nejnovějších studií a praktických zkušeností vám ukážeme, jak se z chladu nenachladit.

Co přesně dělá klimatizace s plícemi a sliznicemi?
Kdy se z klimatizace stává zdravotní riziko a proč?
Jak klimatizaci nastavit, aby nám skutečně pomáhala?

1. Proč je chlad v kanceláři jiný než ve stínu borovice?

Klimatizace ochlazuje vzduch – ale zároveň z něj odsává vlhkost. Během dvou hodin klesá relativní vlhkost místnosti klidně pod 30 % – hranici, kdy ochranný film sliznic vysychá a začnou se tvořit mikropraskliny. Řasinky na povrchu dýchacích cest, které zajišťují samoočistu, se téměř přestanou hýbat a my se stáváme náchylnější k nemocem. Virům pak stačí jen málo, aby se uchytily. Proto se nachlazení z „přechlazení“ lépe chytá v klimatizované tramvaji než na alpském ledovci. Suchý vzduch navíc dráždí oči (vysušuje je) a může způsobit nepříjemné pálení.

Při 15 °C se pohyb očistných řasinek v dýchacích cestách zpomaluje o ≈ 30 %. Pokud sedíte přímo pod výduchem, dosáhnete této teploty na sliznicích i v místnosti nastavené na 23 °C.
Studie ukazují, že lidé pracující v klimatizovaných budovách mají více respiračních problémů než ti v přirozeně větraných prostorách.
Co s tím? Zvlhčujte prostor. Květiny, miska s vodou, difuzér.

2. Teplotní skok: když šokujete vlastní termostat

Fyziologové se shodují: rozdíl 5–7 °C mezi venkem a vnitřkem je hraniční, pak vypíná imunitu. Jakmile vkročíte z venkovní třicítky do kanceláře, kde je 20 °C, děje se toto:

Cévy v dýchacích cestách se stáhnou → sliznice méně prokrvená, imunitní buňky se k virem dostanou pomaleji.
Interferon (hlídač patogenů) se dočasně vypíná.
Adenoviry a rinoviry pak mají o ≈ 30 % vyšší šanci způsobit příznaky do 48 h.

Nejčastějšími návštěvníky jsou rinoviry a adenoviry – jiné druhy než v zimě, ale se stejným výsledkem: rýma, škrábání v krku, někdy i zánět středního ucha. TIP: V autě i doma nastavujte klimu postupně. Pocitově příjemnější, biologicky bezpečnější.

3. Když se klima stane inkubátorem

Stojatá voda ve výměníku klimatizace plus 27–40 °C = ideální wellness pro bakterii legionella pneumophila. Ta se aerosolem může dostat do plicních sklípků a způsobit obtíže (konkétně legionelózu – těžký zápal plic s úmrtností kolem 15 %). U domácích split jednotek je riziko spíš teoretické, ale ve velkých budovách (hotely, nemocnice) reálné.

Profesionální čištění 1x za rok není byrokratický rozmar, ale pojistka proti vážným obtížím. Například v USA má každá čtvrtá administrativní budova status Sick Building – důvodem je špatně udržovaná a zanesená vzduchotechnika.

4. Co klimatizace umí, když se o ni staráte

Klima není nebezpečná. Když dostane náležitou péči – tedy čisté filtry, správnou teplotu a vlhkost – může se z ní stát i nečekaný spojenec. Kvalitní filtrace odlehčí imunitě, příjemnější teplota nakopne mentální výkon a stabilní chladnější teplota ochrání organismus před přehřátím.

Právě na těchto třech pilířích stojí největší benefity „zdravé“ klimatizace:

Čistí vzduch a filtruje alergeny – kvalitní HEPA filtrační filtry nebo alespoň MERV 13 filtr sníží pyl a prach až o 90 %.
Zlepší soustředění – při teplotě nad 32 °C klesá rychlost rozhodování v testech o 13 %; ochlazení na 24 °C výkon vrátí téměř na maximum.
Prevence kolapsů – u seniorů snižuje dobře nastavená klimatizace riziko kardiovaskulární příhody v horké vlně téměř na polovinu.

5. Pět rychlých pravidel, aby klimatizace sloužila vám, ne patogenům

Teplotní rozdíl ≤ 6 °C	Minimalizuje cévní stres a teplotní šok	Sledujte venkovní teplotu v aplikaci, klimatizaci přenastavujte průběžně
Relativní vlhkost 30–60 %	Sliznice pracují optimálně, plísně se stále „nudí“	V největších vedrech pomůže stolní zvlhčovač nebo miska s vodou u výdechu
Filtr čistěte každé 2–4 týdny	Prach + vlhkost = bakteriální bufet	U domácích jednotek vysajte filtr, v kanceláři žádejte servisní protokol
Nepouštějte proud vzduchu na krk	Lokální podchlazení = rýma do 24 h	Směřujte lamely ke stropu nebo do stěny, využijte funkci „swing“
Jednou ročně profi servis	Dezinfekce výměníku, detekce plísní, test těsnosti	Připomeňte správci budovy normu ČSN EN 16798-3

6. Kdo si zaslouží extra pozornost

Některé skupiny by si na klimatizaci měly dát velký pozor. Patříte mezi ně?

Astmatici a alergici – potřebují filtry s vyšší třídou, ideálně HEPA.
Děti do 6 let – jejich termoregulace ještě „ladí nastavení“, teplotní rozdíl držte spíš na 4 °C.
Senioři 65+ – nastavte stabilních 24–25 °C, vyvarujte se průvanu.
Kuřáci – už oslabené řasinky reagují na suchý vzduch dvojnásob citlivě.

7. Závěrečný tahák na ledničku

Léto není jen o klimatizaci. Péče o sebe v horku je komplexní věc.

Pijte víc. V klimatizaci ztrácíte vlhkost i výdechem.
Otevřete okno aspoň dvakrát denně – krátký intenzivní průvan vymění CO₂ a mikroby rychleji než okno na větračku.
Zvažte pokojové rostliny – kapradiny a lopatkovce lehce zvednou vlhkost (o 2–5 %) a zároveň přirozeně vychytávají ze vzduchu chemii (formaldehyd a spol).
Využijte difuzér s éterickými oleji, které mají ochlazující charakter - máta, levandule, bazalka.
Noste prodyšné oblečení z přírodních materiálů.
Při velkém horku a pocení můžete doplnit do vody i elektrolyty.
Zvažte, zda opravdu potřebujete antiperspiranty, které potlačují pocení. Tělo se potem přirozeně reguluje. Volit můžete i přírodní deodoranty.
Doma vyměňujte filtry každé 2-4 týdny. Častěji, pokud je klimatizace v intenzivním provozu, nebo máte doma chlupaté mazlíčky.

Závěrem...

Klimatizace je skvělý sluha, ale problém z ní dělá suchý vzduch, prudké teplotní skoky a zanesený filtr. Držte vlhkost mezi 30–60 %, rozdíl teplot kolem 5 °C a filtry měňte pravidelně. Pak vám bude klima v létě sloužit stejně dobře jako čaj a teplá deka v zimě – bez obavy z nemocí.

Zdroje.

Ganji V, Kalpana M, Madhusudhan U, John NA, Taranikanti M. Impact of Air Conditioners on Sick Building Syndrome, Sickness Absenteeism, and Lung Functions. Indian J Occup Environ Med. 2023 Jan-Mar;27(1):26-30. doi: 10.4103/ijoem.ijoem_23_22. Epub 2023 Mar 31. PMID: 37303987; PMCID: PMC10257240.
https://www.webmd.com/a-to-z-guides/ss/slideshow-what-ac-does-to-your-body
Joshi SM. The sick building syndrome. Indian J Occup Environ Med. 2008 Aug;12(2):61-4. doi: 10.4103/0019-5278.43262. PMID: 20040980; PMCID: PMC2796751.
https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2008/05/07.pdf
https://erdemhospital.com/blog/air-conditioning-and-respiratory-health/
https://www.aruplab.com/news/07-24-2019/whats-hiding-in-the-air-conditioner

Datum publikace: 7.7.2025