Křupou vám klouby a vy nevíte, jestli je to problém?

Protáhnete si prsty, otočíte hlavou, sednete si do dřepu ...a lupne to. Tenhle zvuk většinu z nás provází běžně a vzbuzuje spoustu otázek:

• Co se v kloubu opravdu stane?
• Je to škodlivé?
• A proč se po lupnutí často cítíme uvolněně? 

🦴 Co vlastně "lupne"?

Dlouho se věřilo, že lupnutí vzniká prasknutím bubliny v kloubní tekutině. Dnes ale díky moderní magnetické rezonanci víme, že skutečným zdrojem zvuku je vznik plynové dutiny (kavitace) mezi kloubními plochami. K tomu dojde, když se kloubní plochy prudce oddálí a tlak v synoviální tekutině klesne pod kritické minimum (tzv. Blakeův práh). Vznikne bublinka, která vydá typický zvuk. Zůstává v kloubu ještě několik sekund až desítek sekund – to potvrdily studie s magnetickou rezonancí. Časem se plyn znovu vstřebá do okolní kloubní tekutiny. Proto nejde křupnout ten samý kloub okamžitě znovu – tělo potřebuje čas na „reset“ tlakových podmínek v kloubu.

😮‍💨 Proč se po křupnutí uleví?

Zvuk sám o sobě nic neléčí. Ale často se po něm cítíme volnější. Proč? Křupnutí funguje jako dočasný "neurologický reset". Napětí v kloubním pouzdru a okolních svalech se na chvíli uvolní a mozek to vyhodnotí jako zlepšení stavu. Ale pozor: jde jen o krátkodobou úlevu, nikoli o trvalé řešení zatuhlosti nebo problémů.

❓ Ubližujeme si tím?

Podle pozorovacích studií neexistuje důkaz, že by pravidelné křupání kloubů vedlo k artróze či poškození. Loupete si prsty? Pokud nemáte bolest, otok ani omezení hybnosti, není důvod k obavám. Jiná situace nastává, když je lupnutí bolestivé nebo doprovázené jinými příznaky. Pak už se může jednat o přetížení, vázovou nestabilitu nebo začínající poruchu chrupavky. Pro trvalejší úlevu je vhodnější pravidelný pohyb a fyzioterapie.

⚠️ Není lupnutí jako lupnutí

Ne všechny kloubní zvuky mají stejný původ. Zvukové fenomény mohou také být způsobené přeskakováním šlachy (typicky v kyčli) a dále můžeme slyšet skřípání v kloubu při artróze.

Zdroje: MRI studie Kawchuk et al., 2015; Modely kavitace (B.F. Boutin et al., 2018); Reologie synoviální tekutiny (Brunt et al., 2022); Deweber et al., 2011.