Video ZDARMA !!!X
Video na téma zdraví zubů

Stáhnete si zdarma video Evy Hájkové na téma ústní mikrobiom a zdraví zubů.

Zadejte prosím emailovou adresu, pro odeslání videa zdarma.


videoFree

Kategorie

Nejnovější příspěvky

Populární příspěvky

Kategorie blogu

Kdy je nutné doplňovat vitamín D a v jakých dávkách?

Kdy je nutné doplňovat vitamín D a v jakých dávkách?

Zveřejněno: Různé
24.02.2021

Autoři:
Mgr. Kristýna Jelínková
Mgr. Eva Hájková, MPH, MBA

V posledních letech je Vitamín D populárním tématem a to především v oblasti podpory zdraví. Prakticky každá buňka v těle má receptor pro vitamín D, který, když se naváže, může ovlivnit expresi více než 200 genů. Určitě jste i vy mnohokrát slyšeli, proč je potřeba jej doplňovat, a to především v zimním období. Avšak v poslední době se diskutuje o tom, že mnoho lidí předpokládá, že pokud je tento vitamín opravdu prospěšný, pak jsou i prospěšné vyšší dávky, tak jako jakýkoliv doplněk s vitamínem D, a to bez ohledu na jeho kvalitu. Je opak pravdou a příliš mnoho “dobrého” může být často až moc? A kolik je příliš mnoho?

Každý člověk je individualita, každého obklopuje odlišné prostředí, každý se stravuje odlišně, každý má odlišné pohybové návyky, genetické předpoklady a v neposlední řadě se každý odlišně dlouhou dobu vystavuje slunci. Potřebné množství tedy závisí do značné míry i na zdravotním stavu, věku, tónu pleti a celkovém životním stylu.
Ze statistik vyplývá, že většina naší populace má nedostatek vitamínu D. Víme také, že pouze ze stravy nedokážeme pokrýt denní potřebu tohoto vitamínu. Vitamín D je rozpustný v tucích a proto si ho tělo do jisté míry umí „uložit“ do zásob a čerpat v době potřeby. Předávkování vitaminem D3 ze slunečního záření nehrozí, při nadměrné produkci se ho začne tělem rozkládat. Avšak pokud by došlo k nadměrné suplementaci pak to může vést ke kalcifikaci měkkých tkání a zdraví ohrožujícím stavům. Proto je dobré znát své hodnoty vitaminu D a podle potřeby ho doplňovat1. Pokud chceme znát naši potřebu je žádoucí znát své hladiny v krevním séru, a to pomocí krevního testu 25(OH)D (primární hydroxylace) – pozor, jedná se jen o prekurzor vitamínu D. Referenční meze v ČR jsou 75-250 nmol/l.

Optimální hodnotou pro většinu lidí jsou hodnoty 100-150 nmol/l (jednotky českých laboratoří), což odpovídá 40-60 ng/ml (jednotky laboratoří např. V USA). Každý z nás si může nechat vitamín D otestovat v rámci zdravotního pojištění anebo jako samoplátci.

Proč netestujeme aktivní formu vitamínu D – 1,25(OH)2D?
Množství aktivního vitamínu D přímo neodráží nutriční stav vitamínu D, protože sekundární hydroxylační stupeň je přísně regulován parathyroidním hormonem. Jakmile příštítná tělíska identifikují pokles hladiny vápníku v krvi, začnou vylučovat parathyroidní hormon (PTH). PTH stimuluje tvorbu aktivního vitamínu D, který zvyšuje absorpci vápníku v tenkém střevě a uvolňování vápníku z kostí ve snaze obnovit normální hladiny vápníku v krvi.
Vysoké hladiny PTH proto mohou zvyšovat hodnotu aktivního D 1(,25(OH)2D), dále snižovat hustotu kostí, je zde zvýšené riziko zlomenin a osteoporózy 2.

Jaké je tedy vhodné dávkování?
V ČR byla navržena doporučená denní dávka (DDD) v roce 1999, a to 5 µg (200 IU) pro dospělé, 7,5 µg (300 IU) pro kojence do 6 měsíců a 10 µg (400IU) pro děti, těhotné a kojící ženy. Dnes již nepoužíváme DDD ale referenční hodnoty příjmu (RHP) vitamínu D by neměla překročit pětinásobek DDD, tedy 25 µg/den (1000 IU).
Na základě nejnovějších studií jsou však dle Amerického Institute of Medicine RHP mnohem vyšší a to následovně: novorozenci a děti do 1 roku 400 IU, 1–70 let 600 IU, nad 70 let 800 IU, těhotné a kojící ženy 600 IU. Pro ty, kteří nejsou vystaveni slunečnímu záření, se pak doporučuje 1000 IU denně.
Institut udává také nejvyšší bezpečné dávkování:
• novorozenci do 6 měsíců: 1000 IU
• novorozenci 6–12 měsíců: 1500 IU
• děti 1–3 roky: 2,500 IU
• děti 4–8 let: 3,000 IU
• děti 9 let: 4,000 IU
• těhotné a kojící ženy: 4,000 IU

Některé autority však argumentují, že bezpečné limity jsou stále stanoveny nízko 3.
Chris Masterjohn, PhD. říká, že pokud je PTH nad 30 ng/l a vitamín D je hraniční, pak s největší pravděpodobností člověk trpí nedostatkem vitamínu D. Pokud je však PTH pod 30 ng/l s hladinami vitamínu D na hraně, pak nepotřebujeme vitamín D dávkovat navíc.

Z nejnovějších studií vidíme, že abychom se předávkovali vitamínem D3 z doplňků stravy, museli bychom dávkovat dlouhodobě 100 000 IU a více. Což ale neznamená, že bychom si měli sami upravovat dávkování, bez odborné konzultace s lékařem či jiným zkušeným zdravotníkem.
Pokud máte nedostatek vitamínu D, ideálně potvrzeno z krve a je vhodné doplňovat, doporučujeme ho doplňovat v kombinaci s vitamínem K2, který podporuje jeho vstřebatelnost. K2 ve formě MK-7 má vyšší biologickou dostupnost a delší poločas rozpadu než jiné homology vitaminu K, zvyšuje kostní minerální hustotu a podporuje kvalitu a pevnost kostí 4.

Jak poznáme kvalitní doplněk stravy?
Co se vitamínu D týče, máme hned několik doplňků (budeme opomíjet vitamín D2). Zdrojem vitamínu D3 je ve většině případů ovčí vlna nebo veganská forma vitamínu D3 a to převážně z lišejníku. Důležité je, aby byl vitamín D3 v kvalitním oleji, ideálně MCT oproti jiným rostlinným olejům. Zaměřte se na tzv.“clean label“ což znamená čistý doplněk stravy, bez žádných dalších přídatných látek, barviv, sladidel, protispékavých látek apod. Takovéto doplňky stravy můžete najít například zde. O kvalitě a dávkování se můžete poradit na naši poradně poradna@puravia.cz.

Neberme však vitamín D jako spásu, vždy zdůrazňujeme a budeme zdůrazňovat, že žádný doplněk stravy nás nespasí. Základem je a vždy bude pestrá, průmyslově nezpracovaná strava související s adekvátním životním stylem (v tomto případě být hodně venku, na sluníčku). Vitamín D je sice velkým hráčem a může ovlivnit mnoho, neberme ho však jako jedinou složku, dívejme se vždy na stravu a funkce našeho těla z komplexního pohledu.

1. Gröber U, Spitz J, Reichrath J, Kisters K, Holick MF. Vitamin D: Update 2013: From rickets prophylaxis to general preventive healthcare. Dermatoendocrinol. 2013 Jun 1;5(3):331-47. doi: 10.4161/derm.26738. Epub 2013 Nov 5. PMID: 24516687; PMCID: PMC3908963.
2. Hájková E, Dobišarová A.: Doplňky stravy v klinické praxi, IFMV, 2019
3. Cutolo M, Paolino S, Smith V. Evidences for a protective role of vitamin D in COVID-19. RMD Open. 2020 Dec;6(3):e001454. doi: 10.1136/rmdopen-2020-001454. PMID: 33372031; PMCID: PMC7771215.
4. Sato T, Inaba N, Yamashita T. MK-7 a jeho účinky na kvalitu a sílu kostí. Živiny. 2020 31. března; 12 (4): 965. doi: 10,3390 / nu12040965. PMID: 32244313; PMCID: PMC7230802.

953 Zobrazení
Líbilo se