🎄Celý tým Puravia vám přeje klidné vánoční svátky!
Více
    Registrace
    Domů / Blog / Průvodce doplňky stravy / Draslík v potravinách, v krvi + jak ho rychle doplnit

    Draslík v potravinách, v krvi + jak ho rychle doplnit

    Draslík je minerál, bez kterého nefungují nervy, svaly ani stabilní srdeční rytmus. V článku srozumitelně vysvětlujeme, v čem je draslík, jaké jsou běžné hodnoty draslíku v krvi a jak rychle doplnit draslík bezpečným způsobem. [1][7][11]

    Co je draslík a jakou má funkci?

    Draslík (K) je minerál. V těle dospělého člověka je draslíku zhruba 110–137 g a 90–95 % je uvnitř buněk (hlavně ve svalech). Rozdíl koncentrací sodíku (Na+) a draslíku (K+) mezi vnitřkem a vnějškem buňky vytváří membránový potenciál = elektrické napětí, které udržuje buňku funkční. Z něj vznikají nervové vzruchy a svalové stahy. [1][7] Právě proto je důležité, aby bylo draslíku tak akorát. 

     

    Draslík a krevní tlak

    V EU je pro draslík schválené zdravotní tvrzení, že „draslík přispívá k udržení normálního krevního tlaku“. [11]

    1. Ledviny „vyplavují“ sodík: Draslík podporuje vylučování sodíku močí. Méně sodíku → méně zadržované vody → nižší objem tekutiny v cévách → tlak má tendenci klesat. [2][5]
    2. Cévy se snáz uvolní (rozšíří se = vazodilatace): Hladká svalovina cév reaguje na ionty – dostatek draslíku podporuje nastavení, ve kterém cévní svalovina není zbytečně stažená. [2]
    3. Hormonální „termostat“ tlaku (RAAS: renin–angiotenzin–aldosteron): Poměr sodík/draslík ovlivňuje, jak silně tento systém tlačí na zadržování sodíku a vody. [2]

     

    Draslík v krvi: hodnoty

    V laboratoři se typicky sleduje koncentrace draslíku mimo buňky.

    Důležitý detail: krev je jen malá část celkových zásob draslíku. Proto normální krevní hodnota nemusí vždy znamenat „ideální příjem“ a naopak – tělo umí draslík přesouvat mezi krví a buňkami a ledviny ho průběžně regulují. Pro odhad příjmu se v odborné praxi často používá například 24hodinový sběr moči (kolik draslíku reálně vyloučíte). [3]

     

    📈 Kdy hrozí nedostatek: hypokalemie

    Hypokalemie je v praxi častější než nadbytek – zejména při ztrátách nebo vlivem léků. [7] Typické projevy jsou slabost svalů, horší výkon, únava, poruchy rytmu, nevolnost. [7] Nejčastější příčinou jsou léky, ztráta tekutin a vzácněji hormonální příčiny. [7]

    📉 Kdy hrozí nadbytek: hyperkalemie

    U zdravých lidí s normální funkcí ledvin je nebezpečná hyperkalemie ze samotné stravy velmi nepravděpodobná – protože tělo většinu přebytku vyloučí močí. Riziko samozřejmě je u lidí s onemocněním ledvin nebo při užívání některých léků. [2][8] Projevy hyperkalemie mohou být nenápadné (slabost), ale největší riziko jsou poruchy srdečního rytmu – proto se u závažných stavů sleduje i EKG. [8]

     

    V čem je draslík: jaké potraviny ho obsahují?

    Obecné pravidlo: čím méně nezpracované potraviny rostlinného původu, tím více draslíku. Draslík obsahují i živočišné potraviny (ryby, mléčné výrobky), ale lepším zdrojem je rostlinná strava. Ultrazpracované potraviny mívají naopak málo draslíku a hodně sodíku (soli). [4][5]  Draslík najdete i v živočišných potravinách (ryby, mléčné výrobky), ale rostlinná strava je skvělou cestou, jak spolehlivě zvednout příjem...

     

    🥬 Potraviny bohaté na draslík

    U zdravého člověka se draslík z běžných potravin dobře vstřebává a ledviny ho průběžně vyrovnávají (co nepotřebujete, vyloučí). Draslík málokdy funguje sám, proto je suplementace stravou ideální. Draslík často pracuje „v týmu“ s dalšími živinami, které v potravinách přijímáte najednou (folát, hořčík, vláknina).

    Hodnoty se liší podle odrůdy a úpravy, berte je jako praktický orientační kompas:

        • Brambora (střední, pečená ve slupce): cca 900+ mg draslíku. [13]
        • Banán (1 menší kus): cca 350–400 mg. [13]
        • Špenát (vařený, ½ hrnku): cca ~590 mg. [13]
        • Fazole (vařené, ½ hrnku): cca ~370–400 mg. [13]
        • Jogurt / mléko (1 hrnek): často kolem ~380 mg. [13]
        • Pistácie a další ořechy/semínka: umí být velmi bohaté (v přepočtu na 100 g i přes 1500 mg u některých druhů) – pozor na porce, energetickou hodnotu a solené varianty. [1]

     

    Kolik draslíku denně potřebujete?

    WHO doporučuje u dospělých alespoň 90 mmol/den, což odpovídá zhruba 3510 mg/den. [4] Většina lidí se „západním“ stravováním přijímá draslíku málo, hlavně kvůli nízkému podílu celých potravin. [4][5]

     

    Jak rychle doplnit draslík?

        1. Chcete zlepšit příjem dlouhodobě: Nejrychlejší bezpečný efekt mívá jídlo, protože draslík zároveň dodá vlákninu, hořčík, foláty a další látky, které se v těle potkávají ve stejných drahách.
          • Konkrétní kombinace: 
            • pečené brambory + tvaroh/jogurt + zelenina,
            • čočka/fazole + listová zelenina,
            • smoothie: banán + (část) avokáda + jogurt,
            • hrst nesolených ořechů k svačině.
        2. Máte vyšší ztráty (průjem, zvracení, velké pocení): Pokud máte opakované zvracení/průjem, výraznou slabost, bušení srdce, nebo jste na lécích ovlivňujících draslík, neřešte je doplňováním na vlastní pěst. Obraťte se na odborníka. [7][8]

     

    Doplňky stravy s draslíkem

    Dle EU můžeme napsat, že draslík:

        • „Draslík přispívá k udržení normálního krevního tlaku“,
        • „Draslík přispívá k normální činnosti nervové soustavy“,
        • „Draslík přispívá k udržení normální činnosti svalů“.

     

    💡 Proč záleží na formě: chlorid vs. citrát/bikarbonát

    V doplňcích není „jen draslík“, ale draselná sůl – např. chlorid draselný (KCl) nebo citrát draselný. Ten „doprovodný aniont“ (chlorid/citrát/bikarbonát) ovlivňuje, jak se draslík chová v těle, hlavně ve vztahu k pH a vylučování ledvinami. [9][10] U zdravých lidí se běžně doporučuje zvyšovat draslík primárně stravou, protože suplementace může být závislá na důvodu, proč draslíku máte málo. Každá příčina může vyžadovat jinou formu, aby byla suplementace efektivní. Pokud si nejste jistí, obraťte se na odborníka nebo na naši poradnu ZDARMA. [3][5][9]

     

     

     

    Literatura

    [1] Lanham-New SA. Potassium. Nutrition Bulletin. 2012.
    [2] Wei KY, et al. Dietary potassium and the kidney: lifesaving physiology. 2020.
    [3] Strohm D, et al. Revised Reference Values for Potassium Intake. 2017.
    [4] World Health Organization. Increasing potassium intake to reduce blood pressure and risk of cardiovascular diseases in adults (ELENA). Aktualizace 9. 8. 2023.
    [5] Aburto NJ, et al. Effect of increased potassium intake on cardiovascular risk factors and disease: systematic review and meta-analyses. BMJ. 2013.
    [6] D’Elia L, et al. Potassium intake, stroke, and cardiovascular disease. J Am Coll Cardiol. 2011.
    [7] Kardalas E, et al. Hypokalemia: a clinical update. 2018.
    [8] Abuelo JG. Treatment of Severe Hyperkalemia: Confronting 4 Fallacies. 2017.
    [9] Hunter RW, Bailey MA. Horses for Courses: What is the Best Oral Potassium Supplementation Strategy? Clin J Am Soc Nephrol. 2023.
    [10] Wouda RD, et al. Kaliuresis and Intracellular Uptake of Potassium with Potassium Citrate and Potassium Chloride Supplements. 2023.
    [11] Commission Regulation (EU) No 432/2012 – seznam povolených zdravotních tvrzení.
    [12] Regulation (EU) No 1169/2011, Annex XIII – NRV pro vitaminy a minerály (draslík 2000 mg).
    [13] NCBI Bookshelf. Potassium content of selected foods (tabulka)

    Publikováno 23.12.2025