Střevo má své budíky: dodržujte je

Střevní mikrobiom je obrovská komunita mikroorganismů žijících v našem trávicím traktu. Ani jejich aktivita není během celého dne stejná.

Výzkumy ukazují, že složení a aktivita střevního mikrobiomu vykazují denní rytmy a reagují mimo jiné na dobu příjmu potravy a cirkadiánní rytmus organismu.

Pravidelnost spánku a jídla je důležitá nejen pro mikrobiom, ale především pro celý dětský organismus. Nedostatek spánku nebo výrazně nepravidelný režim mohou samy o sobě negativně ovlivnit energii, náladu i schopnost soustředit se během dne.

A záleží také na tom, čím bakterie ve střevě krmíme.

Vláknina jako potrava pro střevní bakterie

Když střevní bakterie fermentují některé druhy vlákniny a rezistentního škrobu, vznikají krátkořetězcové mastné kyseliny neboli SCFA – zejména acetát, propionát a butyrát.

Tyto látky mají v organismu řadu funkcí. Podílejí se například na:

• výživě buněk střevní sliznice,
• udržování střevní bariéry,
• regulaci některých imunitních a zánětlivých procesů,
• a také na signálních procesech, které jsou součástí komunikace mezi střevem a dalšími částmi organismu.

Výzkum se zabývá také tím, jak mohou SCFA souviset s fungováním nervového systému a osou střevo–mozek. Zatím ale nemůžeme říct, že vyšší produkce určité SCFA automaticky znamená lepší pozornost nebo lepší školní výkon dítěte.

Co víme poměrně dobře? Vláknina je důležitým substrátem pro střevní bakterie a její pestré zdroje mají v dětském jídelníčku své místo.

Zařazujte například:

• Celozrnné obiloviny – ovesné vločky, ječmen, žito nebo celozrnný chléb.
• Luštěniny – čočku, cizrnu, fazole nebo hrách.
• Zeleninu – brokolici, květák, kapustu, mrkev, cibuli, česnek nebo pórek.
• Ovoce – jablka, hrušky, banány nebo bobuloviny.
• Semínka a ořechy – například lněná a chia semínka, mandle nebo lískové ořechy.
• Zdroje rezistentního škrobu – například uvařené a následně vychlazené brambory nebo rýži.

Osa střevo–mozek: nálada, pozornost i spánek

Střevo a mozek spolu komunikují několika cestami – prostřednictvím nervového systému, hormonálních a imunitních signálů i látek vznikajících činností střevních mikroorganismů.

Mikrobiom může ovlivňovat také metabolismus tryptofanu, esenciální aminokyseliny, kterou organismus využívá mimo jiné při tvorbě serotoninu.

Je ale důležité rozlišovat jednu věc: serotonin vytvořený v trávicím traktu nepřechází přímo přes hematoencefalickou bariéru do mozku. Tryptofan se však do mozku dostat může a slouží zde jako prekurzor pro tvorbu serotoninu.

Právě proto dnes vědce zajímá, jak může osa střevo–mozek souviset s oblastmi, jako jsou nálada, stres, spánek nebo kognitivní funkce.

Mozek potřebuje energii. Ale nejde jen o cukr

Mozek patří mezi energeticky velmi náročné orgány a jako významný zdroj energie využívá glukózu.

To ale neznamená, že dítě potřebuje pro lepší soustředění co nejvíce sladkého. Mnohem důležitější je celkové složení jídelníčku.

Jídla postavená převážně na rychle vstřebatelných sacharidech mohou vést k rychlejším změnám hladiny glukózy v krvi. Jak výrazně se to projeví na energii, hladu nebo soustředění konkrétního dítěte, je individuální a závisí také na celkovém složení jídla.

Proto dává smysl kombinovat sacharidy s vlákninou, bílkovinami a kvalitními tuky.

Například snídaně může vypadat jednoduše:

• ovesné vločky + bílý jogurt + ovoce + ořechy nebo semínka,
• celozrnný chléb + vejce + zelenina,
• bílý jogurt nebo kefír + vločky + ovoce + semínka.

Zajímavé jsou také výsledky studie Zhou et al. (2023), která sledovala 452 dětí ve věku 6–9 let. Vědci našli souvislosti mezi některými metabolity v krevní plazmě a rychlostí zpracování informací. Celkové složení střevního mikrobiomu ani fekální metabolity ale v této studii s IQ významně spojeny nebyly.

Je to další připomínka toho, že vztah mezi stravou, metabolismem, mikrobiomem a fungováním mozku je mnohem složitější než jednoduché „jedna bakterie = lepší výkon“.

Jídlo a režim: aby mělo dítě dobré podmínky pro soustředění

Pro školní den je důležité, aby dítě dostávalo pestrou stravu s dostatkem vlákniny, bílkovin, tuků, vitaminů a minerálních látek.

Stejně důležitý je ale také pravidelný režim, dostatek spánku, pohyb a prostor pro odpočinek.

3 jednoduché tipy pro školní den

1. Začněte den pestrou snídaní.
   Místo snídaně postavené převážně na slazených cereáliích nebo sladkém pečivu zkuste kombinovat zdroj sacharidů s vlákninou, bílkovinami a tuky.
2. Myslete na pestrost během celého dne.
   Pravidelně zařazujte zeleninu, ovoce, celozrnné obiloviny, luštěniny, semínka a ořechy. Různé zdroje vlákniny poskytují potravu různým skupinám střevních mikroorganismů.
3. Nezapomínejte na spánek a pravidelný režim.
   Pro pozornost a fungování mozku je dostatek kvalitního spánku zásadní. Mikrobiom je pouze jedna část mnohem větší skládačky.

Střevo a inteligence: co zatím skutečně víme?

Právě tady je potřeba být opatrný.

Některé výzkumy skutečně našly souvislost mezi složením střevního mikrobiomu a výsledky testů kognitivního nebo neurovývojového vývoje dětí.

Co ukázaly konkrétní studie?

Tamana et al. (2021) analyzovali mikrobiom 405 dětí. Určité složení střevního mikrobiomu ve věku 12 měsíců – konkrétně mikrobiom s převahou skupiny Bacteroidetes – bylo spojeno s některými lepšími výsledky testů neurovývoje ve dvou letech věku.

Lapidot et al. (2023) sledovali 165 zdravých dětí ve věku 6–9 let. Výzkumníci našli statistické souvislosti mezi některými charakteristikami střevního mikrobiomu a výsledky celkového IQ skóre.

Long et al. (2024) zkoumali předškolní děti a rovněž zaznamenali vztahy mezi některými charakteristikami střevního mikrobiomu, jeho metabolity a výsledky kognitivních testů.

Co z toho plyne pro rodiče?

• Nemusíte vědět, které bakterie ve střevě vaše dítě má.
• To, co můžete ovlivnit, je prostředí, ve kterém mikrobiom funguje – mimo jiné tím, co dítě jí.
• Vláknina a pestrá strava poskytují střevním mikroorganismům různé zdroje živin.
• Do pestrého jídelníčku mohou patřit také fermentované potraviny s živými kulturami, například jogurt nebo kefír, pokud je dítě dobře toleruje.
• Naopak jídelníček s dlouhodobým nedostatkem vlákniny není ideální ani z pohledu střevního mikrobiomu.

Nejde jen o mikrobiom ve střevech

Zajímavé je, že vědci nesledují pouze mikroorganismy žijící uvnitř našeho těla. Zkoumají také mikrobiální prostředí, se kterým se děti setkávají doma a venku.

Studie Dockx et al. (2023) sledovala 172 dětí ve věku 4–6 let a analyzovala bakterie a mikroskopické houby přirozeně přítomné v prachu jejich domácností.

Vyšší rozmanitost mikroskopických hub v domácím prachu byla v této studii spojena s přibližně o 51 % nižšími odds toho, že dítě dosáhne hraničního nebo abnormálního skóre v oblasti hyperaktivity. Vyšší houbová diverzita byla zároveň spojena s rychlejší reakcí v jednom z testů pozornosti a psychomotorické rychlosti.

Autoři studie naopak zjistili, že vyšší celkové množství některých mikroorganismů v domácím prachu bylo spojeno s horšími výsledky některých behaviorálních a kognitivních ukazatelů.

Výsledek je proto zajímavý především jako další střípek do skládačky: při výzkumu vývoje dětí může hrát roli nejen mikrobiom uvnitř našeho těla, ale také mikrobiální prostředí kolem nás. Jak přesně tyto vztahy fungují, ale zatím nevíme.

A co probiotika?

Základem péče o dětský mikrobiom by měla být především pestrá strava a zdravý životní styl.

Probiotika mohou mít v určitých situacích své místo, jejich účinky jsou ale kmenově specifické. Nelze tedy obecně říct, že jakákoli probiotika automaticky zlepší mikrobiom, pozornost nebo kognitivní vývoj dítěte.

Při jejich výběru dává smysl sledovat konkrétní mikroorganismy a kmeny, jejich množství, kvalitu produktu a účel, pro který je chceme používat.

Článek má informační charakter a nenahrazuje konzultaci s lékařem, pediatrem, lékárníkem nebo jiným zdravotnickým odborníkem. Pokud u dítěte řešíte dlouhodobé potíže s pozorností, spánkem, trávením, vývojem nebo jiné zdravotní obtíže, je vhodné situaci konzultovat s odborníkem.

Aktualizováno: 1. 9. 2026