Hubněte komplexně: Odborníci vysvětlují, co se za neúspěšným hubnutím skrývá

V praxi často vidím, že klasické „méně jíst a více se hýbat“ nemusí stačit. Ne proto, že by člověk neměl vůli, ale proto, že do regulace hmotnosti zasahuje více systémů: metabolismus, hormony, stres, spánek, mikrobiom i prostředí. Funkční medicína se proto dívá na hubnutí jako na výsledek biologické rovnováhy – a hledá, co ji narušuje.

Komplexní princip jako klíč: proč nejde jen o kalorie?

Metabolismus je souhrn procesů, které v těle zajišťují produkci energie, regeneraci, udržení teploty, hormonální rovnováhu i rychlost spalování. Z toho plyne důležitá věc: hubnutí je sice ovlivněné energetickým příjmem, ale zároveň je „řízené“ tím, jak tělo energii zpracovává a jaké signály posílá mozku.

⚖️ Metabolická adaptace: proč tělo někdy „brzdí“

Při dlouhodobém výrazném omezení příjmu může tělo zpomalit metabolismus, aby šetřilo energii. Naopak při zvýšeném příjmu energie nebo jiné zátěži může metabolismus zrychlit, aby udržel rovnováhu. Prakticky to znamená, že dvě osoby mohou při stejném kalorickém režimu reagovat úplně jinak.

🎯 Dopamin a „hyperpalatabilní“ potraviny: proč se přejídání často děje automaticky?

Některá jídla jsou záměrně vytvořená tak, aby vyvolala silnou chuťovou odezvu. Často kombinují více tuku, cukru, soli a jednoduchých sacharidů – a tím výrazně aktivují odměnové systémy v mozku (dopamin). Výsledek je, že tato jídla snadno přehluší přirozené signály sytosti.

🧩 Dva rozhodovací systémy

Rozhodování o jídle neprobíhá jen vědomě. Část volby je rychlá, automatická a emocionální, opírá se o zvyky a podněty z prostředí. Druhá část je pomalá, analytická a vyžaduje více energie. U lidí s obezitou podle popisu často převládají automatické procesy – proto je tak důležité pracovat nejen s jídelníčkem, ale i s prostředím a rutinou.

Sytost: co rozhodne, že jíte méně bez boje?

• 🍲 Kalorická hustota a objem jídla: Sytost výrazně ovlivňuje kalorická hustota: jídla s velkým objemem a menším množstvím energie zaplní žaludek, aniž by přinesla příliš mnoho kalorií (zelenina, ovoce nebo polévky s vyšším obsahem vody).
• 🥚 Vláknina a bílkoviny: Vláknina zpomaluje vyprazdňování žaludku, podporuje stabilnější hladinu cukru v krvi a díky tomu se hlad vrací později. Bílkoviny patří mezi makroživiny s nejvyšším efektem na sytost a pomáhají stabilizovat chuť k jídlu během dne.

Co vám může bránit v hubnutí: nejčastější kořenové příčiny

• 🧬 Genetika a individualita: Různé dietní směry mohou v určitých fázích fungovat, ale nejsou univerzální. Tělo funguje individuálně – hraje roli genetická predispozice i prostředí. Genetické testy mohou pomoci nastavit personalizaci jídelníčku a realistická očekávání. Někdo prostě hubne snadněji. 
• 🧪Inzulin, kortizol, štítná žláza: Hubnutí může blokovat i hormonální nerovnováha. Inzulin podporuje ukládání tuků a při nadměrné produkci vede k energetickým výkyvům a může souviset s inzulinovou rezistencí. Kortizol je stresový hormon; při chronickém stresu se jeho regulace narušuje a typicky se navyšuje ukládání tuku v oblasti břicha. U snížené funkce štítné žlázy se metabolismus zpomaluje, u zvýšené naopak zrychluje.
• 🧴 Obezogeny, intolerance a nežádoucí účinky léků: To vše může do regulace hmotnosti vstupovat.
• ⚙️ Těžké kovy a zátěž organismu: Zmiňuje se možnost měření (např. vlasovými testy) a princip, že pokud detoxikační procesy neprobíhají optimálně, tělo může některé zátěže „ukládat“ do tukové tkáně.

Leptin a rezistence: Když „signál sytosti“ nefunguje

Leptin je hormon produkovaný tukovou tkání. Za normálních okolností informuje mozek, že energie je dost, snižuje chuť k jídlu a zvyšuje energetický výdej. U lidí s obezitou ale může být leptinu mnoho – a přesto se hlad nezmenší. Důvodem může být leptinová rezistence: mozek leptinové signály nepřijímá správně.

✅ Co leptin „zhoršuje“ a co naopak zlepšuje?

Zmiňovanými faktory, které leptinovou regulaci zhoršují, jsou nedostatek spánku, chronický stres a strava bohatá na cukr, rafinované obiloviny a průmyslově zpracované potraviny. Mezi doporučení patří omezení vysoce zpracovaných a vysoce sacharidových potravin, zvýšení příjmu bílkovin a vlákniny, podpora kvalitního spánku a práce se stresem, případně kontrola štítné žlázy.

Spánek a stres: dva faktory, které lidé podceňují

• 😴 Spánek mění příjem energie i volbu jídla: Nedostatek spánku podporuje vyšší příjem energie (uvádí se až o 300 kcal denně), zvyšuje reaktivitu mozku na podněty jídla a vede k impulzivnějším volbám kalorických potravin. Doporučuje se 7–8 hodin kvalitního spánku.
• 🧘 Chronický stres podporuje břišní tuk a emoční jedení: Chronický stres je spojený se stresovou hormonální osou a zvýšenou produkcí kortizolu. Vyšší kortizol podporuje ukládání tuku v oblasti břicha. Zároveň stres zvyšuje tendenci sahat po vysoce sacharidových a tučných jídlech, často v rámci emočního jedení. Stres také zhoršuje spánek, čímž se problém násobí.

Jak vypadá „metabolicky přívětivý“ jídelníček

• 🥗 Celé potraviny, kvalita, sezónnost: Důležitá je variabilita a kvalita jídla: preferujte celé, nezpracované potraviny, dostatek vlákniny, bílkovin a zdravých tuků a omezte rafinovaný cukr a nadměrné množství sacharidů.
• 🫒 Středomořský styl jako dobře podložená volba: Jako jedna z nejlépe podložených variant se uvádí tradiční středomořská strava (ne moderní „italská“ verze), založená na rybách, mořských plodech, zelenině, bylinkách, vláknině, olivovém oleji, olivách a semínkách, s rozumným množstvím masa a mléčných výrobků. Zároveň se zdůrazňuje individualita – pro někoho může být vhodnější jiný poměr makroživin.
• ⏳ Přerušovaný půst: ano, ale řízeně: Pro řadu lidí se zmiňuje přerušovaný půst, ale s důrazem na postupnost, pravidelnost a vyhýbání se extrémům. Pokud je člověk v těžším období, cítí se vyčerpaně nebo má úzkosti či deprese, půst se nedoporučuje.

Mikrobiom: střevní bakterie ovlivňují hmotnost i metabolismus

Střevní mikrobiota ovlivňuje metabolismus, zánět, regulaci váhy i další funkce organismu. Důležitá je biodiverzita – nestačí „mít hodně bakterií“, ale mít různorodé a prospěšné kmeny. Prospěšné probiotické bakterie je potřeba „krmit“: benefitní bakterie se udrží, pokud mají prebiotika (zejména vlákninu). Jako potravinové zdroje jsou zmiňované fermentované potraviny jako kefír, kombucha, fermentovaná zelenina nebo kváskový chléb. Více si přečtěte v průvodci Probiotika & prebiotika.

Pohyb a svaly: proč je důležitá i regenerace?

• 🏋️ Svaly zvyšují výdej energie a podporují metabolismus: Každý nový kilogram aktivní svalové hmoty může navýšit denní výdej energie (uvádí se rozmezí 50–70). Svaly také podporují využití inzulinu a pomáhají stabilizovat metabolické funkce.
• 🛌 Když je stres vysoký, někdy brzdí i nadměrná zátěž: Pokud je tělo v chronickém stresu a přidá se nadměrná fyzická aktivita, může to proces hubnutí brzdit. V takové situaci se doporučuje zaměřit spíše na odpočinek a regeneraci.

Kdy dává smysl testování a jaké markery?

Funkční přístup pracuje i s vyšetřeními, která mohou odhalit kořenové příčiny: z krve se hodnotí glukóza, inzulin, glykovaný hemoglobin a posuzuje se inzulinová rezistence. Zmiňuje se i posouzení detoxikační/jaterní funkce a funkce štítné žlázy (TSH, hormony a protilátky). Pro stresovou zátěž se používá kortizolový test, popř. komplexní hormonální test (DUTCH) a další vyšetření dle situace.

Co si odnést?

✅ Klíče k hubnutí podle funkčního přístupu

• Hubnutí není jen o kaloriích – je o biologické rovnováze.
• Kořenové příčiny mohou být hormonální (inzulin, kortizol, štítná žláza), stresové, spánkové, mikrobiální i environmentální.
• Prakticky pomáhá pracovat se sytostí (vláknina, bílkoviny, nízká kalorická hustota), omezit vysoce zpracované potraviny a zlepšit spánek.
• Pohyb je důležitý, ale stejně důležitá je regenerace – zvlášť při chronickém stresu.
• Personalizace je klíč: co funguje jednomu, nemusí fungovat druhému.

Autorka: Mgr. Veronika Koleničová, revize a úpravy: Mgr. Alžběta Motlová Publikováno: 21.1.2026