Glymfatický systém: Jak mozek „uklízí“ během spánku a co pro to můžete udělat

Jistě znáte lymfatický systém v těle, který průběžně čistí tělo od odpadních látek, patogenů a toxinů. Věděli jste ale, že specifický způsob čistění má i váš mozek? Jmenuje se glymfatický systém a díky propracovanému systému čistění centrální nervové soustavy udržuje váš mozek soustředěný, bystrý, zkrátka fit. Protože podle odborníků může být za vznikem některých onemocnění nervové soustavy a poruch soustředění právě nedostatečná očista mozku. Jak glymfatický systém funguje a jak ho můžete podpořit? 

Co je glymfatický systém?

Mozek potřebuje stabilní prostředí: správné množství tekutin, iontů a průběžné odvádění odpadních látek, které vznikají během dne, když přemýšlíte, mluvíte, myslíte - zkrátka při běžné mozkové činnosti. V jiných částech těla tuto roli často plní lymfatický systém. V samotné mozkové tkáni ale nejsou „klasické“ lymfatické kapiláry jako v podkoží nebo ve svalech, přestože mozková tkáň je metabolicky nejaktivnější částí těla vůbec. Glymfatický systém funguje tak, že mozkomíšní mok proudí v úzkých prostorech kolem mozkových cév, proniká do mozkové tkáně a mísí se s tekutinou mezi buňkami. Tam vyzvedne odpadní látky, případně odevzdá potřebné látky, a napojuje se zpět do lymfatického systému těla.

Jak glymfatický systém funguje?

Mozkomíšní mok vstupuje do mozku podél tepen. Jedná se o tekutinu, která obklopuje mozek a míchu. Část tohoto moku se dostává z prostoru kolem mozku do mozkové tkáně přes malé prostory kolem cév. Pohyb tekutiny souvisí mimo jiné s tím, že se cévy rytmicky rozšiřují a stahují během srdeční činnosti a také s dechovými pohyby (fungují jako pumpa). 

Mozková tkáň je složena z buněk a také z intersticiální tekutiny – tekutina mezi buňkami. Právě tady dochází k výměně: intersticiální tekutina, do které buňky vylučují odpad, se v prostoru kolem cév potkává s mozkomíšním mokem a předává tyto nepotřebné látky. Tekutina s odpadními látkami je následně vyvedena ven z lebky, již skrze (mozkové obalové) lymfatické cévy a odtéká do hlubokých krčních lymfatických uzlin a dále do systému.

Co glymfatický systém v mozku odvádí a co naopak rozvádí?

Podle odborníků glymfa zajišťuje odvod odpadních látek metabolismu, odvádí přebytečnou tekutinu a dost možná se podílí i na imunitě mozku. Mezi látky, které se v souvislosti s glymfatickým systémem často uvádějí, patří například:

• laktát (produkt metabolismu),
• amyloid-β a tau (proteiny, jejichž hromadění se zkoumá v souvislosti s neurodegenerativními onemocněními),
• draslík (iont, který musí být v mozku v rovnováze).

Současně se popisuje, že tento tok tekutin může přispívat i k transportu některých „užitečných“ látek v rámci mozku (např. cukru a tuků coby zdroje energie) – glymfatický systém tedy nezajišťuje pouze čištění a detox mozku, ale i distribuce důležitých látek.

Pro glymfatický systém je nejdůležitější spánek & rytmus

Glymfa bývá nejaktivnější během spánku – hlavně v hluboké fázi NREM. Je to sice rychle se rozvíjející oblast výzkumu a u některých detailů stále probíhá vědecká diskuse, ale v experimentech se ukazuje, že při přechodu do NREM spánku se mění podmínky v mezibuněčném prostoru mozkové tkáně tak, aby byl tok tekutin a odvod látek efektivnější (průtok zvyšuje až o 95 %). U lidí existují i data, která naznačují, že jedna noc úplné spánkové deprivace může zhoršit „odklizení“ sledované látky z mozkové tkáně a že tento efekt se nemusí rychle vyrovnat následujícími nocemi, kdy dospáváte. Proto je pravidelný a dostatečný spánek základem pro správné fungování mozku zásadní.

Co může glymfatický tok zhoršovat?

• Nízká kvalita spánku.
• Špatný dechový vzor a nedostatečně dýchání (ideálně plné brániční dýchání se popisuje jako „pohonný“ faktor proudění glymfy).
• Věk – s přibývajícím věkem se v řadě studií popisuje pokles efektivity těchto mechanismů.
• Poškození mozku – po úrazech hlavy a některých typech krvácení či mozkových příhod se popisuje zhoršení glymfatické funkce.
• Mikrobiom a složení stravy - experimentální data ukazují, že složení mikrobiomu, stravy a celkově příjem potravy může měnit funkci systému. Přesné závěry však zatím chybí.

Jak se o glymfatický systém prakticky „starat“?

Odborné zdroje se shodují, že největší smysl má podporovat faktory, které glymfatický tok přirozeně zlepšují.

1️⃣ Pravidelný a kvalitní spánek

• Choďte spát a vstávejte pokud možno ve stejnou dobu.
• Usilujte o dostatečnou délku spánku (individuální potřeba se liší, mění se i s věkem).
• Večer zvolte klidnější režim a omezte obrazovky ideálně alespoň hodinu před spaním.
• Vyhněte se těžkým jídlům a alkoholu těsně před spaním.
• Mrkněte na tipy, jak zlepšit spánek.

2️⃣ Meditace všímavosti

Novější MRI studie ukázaly, že meditace všímavosti může v mozku a těle celkově napodobovat prostředí podobné spánku, proto vědci usuzují, že pravidelná meditační praxe podporuje regeneraci mozku tím, že napomáhá cirkulaci mozkomíšního mohu a tím i lepšího čistění.

3️⃣ Pravidelný pohyb

Pravidelná fyzická aktivita se zmiňuje jako součást životního stylu, který může podpořit zdravý spánek a celkové fungování organismu – a tím nepřímo i podmínky pro glymfatickou aktivitu. Nejde o to, že by jedna procházka „vyčistila mozek“. Spíš platí, že dlouhodobě pravidelný pohyb vytváří podmínky, které mohou tok tekutin a související clearance podporovat (u lidí to naznačuje i 12týdenní studie). Část mechaniky jde přes cévní dynamiku a krevní tlak: pulzace cév jsou důležité pro pohyb tekutin kolem cév; vyšší tlak/tuhost tepen může snižovat tok. Prakticky to překládáme tak, že je dlouhodobě výhodné mít tlak a cévy v dobré kondici (typicky pohyb, spánek, a když je třeba, léčba hypertenze). 

4️⃣ Dbejte na celkovou kondici a kardiovaskulární zdraví

Protože jedním z klíčových faktorů jsou cévní pulzace a průtokové poměry v okolí cév, dává smysl pečovat o to, co dlouhodobě zatěžuje cévní systém (např. vysoký krevní tlak). Konkrétní postup vždy patří do rukou lékaře, pokud už zdravotní potíže máte. V tomto směru ale můžete velmi dobře preventovat: podívejte se, co podporuje zdraví srdce a cév.

5️⃣ Masáž hlavy

Některé studie naznačují, že odtokové cesty vedoucí z lebky do krčních lymfatických struktur jsou citlivé na podmínky v oblasti hlavy a krku. Přímé důkazy, že ošetření fascií skalpu zlepšuje glymfatickou funkci sice chybí, ale může být klíčem. Studie na Alzheimerovu nemoc ukázaly, že pravidelná manuální lymfodrenáž v oblasti krku byla spojena s lepším výsledkem kognitivních testů. Přímé důkazy však zatím chybí. Nicmén ošetřením napětí skalpu víme, že uvolňujeme napětí měkkých tkání a tím i reflexně napětí cév krevních i lymfatických. A navíc je to příjemné, takže za to nic nedáte!

Shrnutí

Glymfatický systém je popisovaný mechanismus výměny a odvodu tekutin v mozku. Nejvýrazněji se aktivuje během hlubokého NREM spánku. Pokud pro něj chcete udělat to nejpodstatnější, zaměřte se na spánek (pravidelnost a kvalitu), denní pohyb a dlouhodobou péči o cévní zdraví.

Zdroje

1. Cleveland Clinic. (2025, October 6). Glymphatic system: What it is, function & how it works. Cleveland Clinic. https://my.clevelandclinic.org/health/body/glymphatic-system (Cleveland Clinic)
2. University of Rochester Medical Center, Nedergaard Lab. (n.d.). Glymphatic system. Retrieved February 11, 2026, from https://www.urmc.rochester.edu/labs/nedergaard/projects/glymphatic-system (urmc.rochester.edu)
3. Wikipedia contributors. (n.d.). Glymphatic system. In Wikipedia. Retrieved February 11, 2026, from https://en.wikipedia.org/wiki/Glymphatic_system (Wikipedia)
4. Botta, D., Hutuca, I., El Ghoul, E., Sveikata, L., Assal, F., Lövblad, K.-O., & Kurz, F. T. (2025). Emerging non-invasive MRI techniques for glymphatic system assessment in neurodegenerative disease. Journal of Neuroradiology, 52(3), 101322. https://doi.org/10.1016/j.neurad.2025.101322 (OUCI)
5. Buccellato, F. R., D’Anca, M., Raffaele, M., Augello, G., & Ferrante, M. (2022). The role of glymphatic system in Alzheimer’s and Parkinson’s disease pathogenesis. Biomedicines, 10(9), 2261. https://doi.org/10.3390/biomedicines10092261
6. Formolo, D. A., Yu, J., Lin, K., Tsang, H. W. H., Ou, H., Kranz, G. S., & Yau, S.-Y. (2023). Leveraging the glymphatic and meningeal lymphatic systems as therapeutic strategies in Alzheimer’s disease: An updated overview of nonpharmacological therapies. Molecular Neurodegeneration, 18(1), 26. https://doi.org/10.1186/s13024-023-00618-3 (PubMed)
7. Gao, Y., Liu, K., & Zhu, J. (2023). Glymphatic system: An emerging therapeutic approach for neurological disorders. Frontiers in Molecular Neuroscience, 16, 1138769. https://doi.org/10.3389/fnmol.2023.1138769 (PubMed)
8. Jessen, N. A., Munk, A. S. F., Lundgaard, I., & Nedergaard, M. (2015). The glymphatic system: A beginner’s guide. Neurochemical Research, 40(12), 2583–2599. https://doi.org/10.1007/s11064-015-1581-6 (PubMed)
9. Keating, B. A., Vago, D., Hett, K., Considine, C., Garza, M., Han, C., McKnight, C., Claassen, D. O., & Donahue, M. J. (2025). Neurofluid circulation changes during a focused attention style of mindfulness meditation. Proceedings of the National Academy of Sciences, 122(49), e2504961122. https://doi.org/10.1073/pnas.2504961122 (PubMed)
10. Olegário, R. L., Nóbrega, O. T., & Camargos, E. F. (2024). The newly discovered glymphatic system: The missing link between physical exercise and brain health? Frontiers in Integrative Neuroscience, 18, 1349563. https://doi.org/10.3389/fnint.2024.1349563 (PubMed)
11. Yoo, R.-E., Kim, J.-H., Moon, H. Y., Park, J. Y., Cheon, S., Shin, H.-S., Han, D., Kim, Y., Park, S.-H., & Choi, S. H. (2025). Long-term physical exercise facilitates putative glymphatic and meningeal lymphatic vessel flow in humans. Nature Communications, 16(1), 3360. https://doi.org/10.1038/s41467-025-58726-1 (PubMed)