Těhotenská nevolnost: kdy začíná a co pomáhá?

Jste čerstvě těhotná a žaludek máte jako na vodě? Nejste v tom sama. Těhotenská nevolnost trápí mnoho žen. U většiny ale rychle vymizí. Proč nevolnost v těhotenství vzniká a jak ji můžete snadno pomoci? Máme pro vás praktického průvodce, kde se dozvíte:

• Co je to těhotenská nevolnost?
• Kdy začíná a kdy končí těhotenská nevolnost?
• Jaké jsou ranné příznaky těhotenství?
• Proč těhotenské nevolnosti vznikají a kdo je na ně náchylnější?
• Co pomáhá na těhotenskou nevolnost?
• Co pomůže na těhotenskou nevolnost večer?
• Co nabízí alternativní medicína: akupresura nebo aromaterapie na nevolnost v těhotenství.
• Hyperemesis gravidarum: kdy zpozornět?
• Kdy vyhledat lékaře?
• Krátké shrnutí pro ty, které to nejdůležitější vědět hned.

Co jsou „ranní nevolnosti“ (a proč nejsou jen ráno)

Snad neexistuje tradičnější symptom ranného těhotenství než ranní nevolnosti. Trápí přibližně sedm z deseti těhotných žen. Navzdory názvu nejde jen o „ráno“ – nevolnost se může objevit kdykoli během dne [1, 2]. Že máte žaludek na vodě je nepříjemné a prakticky to dost komplikuje život, ale nemusíte se bát, pro miminko není vaše nevolnost ohrožující. Říkávalo se, že nevolnost v těhotenství znamená, že maminka čeká holčičku. Studie ale tento vztah nepotvrdily. Těžká forma ranní nevolnosti (hyperemesis gravidarum, HG) je vzácná, ale vyčerpávající a týká se zhruba 0,3–3 % těhotenství [1, 3]. 

👉 Kdy začíná a kdy končí těhotenská nevolnost?

• Začátek: nejčastěji mezi 4.–7. týdnem těhotenství [1].
• Vrchol: kolem konce 1. trimestru; časování souvisí s hormonálními změnami v tomto období [4].
• Ústup: u většiny žen do 14. týdne [2]; u 9 z 10 do 20. týdne [1].

👉 Jak vypadají těhotenské nevolnosti?

Je to velmi individuální. Některým ženám se „jen“ zvedá žaludek, jsou citlivější na pachy nebo mají odpor k určitému jídlu (často k tučnému/masu). Ty méně šťastné mohou několikrát denně zvracet. Typicky bývá nevolnost horší nalačno a při únavě [1, 2].

👉 Jaké jsou další ranné příznaky těhotenství?

K běžným raným příznakům patří únava, citlivá prsa, časté močení, změny chuti a citlivost na pachy [12, 2]. Dále změny nálad a emoční citlivost, vyšší apetit k jídlu, citlivost na pachy nebo chutě.

Proč vznikají: co dnes víme?

• Nový kousek skládačky: hormon GDF15. Nejnovější medicínská data ukazují, že za podrážděný žaludek může GDF15 (hormon produkovaný placentou v děloze), který aktivuje centra nevolnosti v mozkovém kmeni.  roli hraje i citlivost maminky k tomuto hormonu. 
• „Těhotenské hormony“ a trávení. Působení estrogenu na zažívání způsobí pomalejší zažívání. Když pracuje žaludek i střeva pomaleji → snadněji vznikne pocit plnosti, kyselo, nevolnost.
• Stres a sladkosti? V nevolnosti sehraje svou roli i kortizol (stres nastávající mamince nesvědčí) a rozhoupaný krevní cukr. Ten se objevuje, když jíte sladkosti, potraviny s vysokým glykemickým indexem, nebo naopak hladovíte (nestihla jste se najíst, mezi jídly jsou velké mezery). 

Co pomáhá na těhotenskou nevolnost – režim a každodenní návyky (první linie)

• Nečekejte s jídlem do úplného hladu: jezte 5–6 menších jídel denně, mějte dostatek bílkovin (jogurt, tvaroh, sýr, ořechy).
• Ráno jezte pomalu, ale hned. Nevynechávejte snídani
• Preferujte potraviny s nižším glykemickým indexem, které udrží krevní cukr stabilní. Výchylky po rychlých cukrem mohou nevolnost zhoršit.
• Nearomatické a jednoduché chutě: při vaření méně voní → méně dráždí. Někdy pomůže i studená kuchyně, která je prostě hotová a vám se nemusí obracet žaludek už při vaření. 
• Hydratace po doušcích během dne.
• Pachy pryč: větrat, vařit jednoduše, „voňavé“ práce delegovat [2, 1].

🌃 Těhotenská nevolnost i večer?

Některé ženy trápí nevolnost během celého dne. U některých je dokonce večer horší. Sčítá se totiž únava + často prázdný žaludek.

• Dejte si lehkou večeři + malou bílkovinnou svačinu před spaním.
• Prenatální vitamíny zkuste brát s jídlem, mnoho žen je večer toleruje lépe než ráno [1, 2].

🌿 Alternativní léčba: co dále může pomoci

• Zázvor: v malých studiích zmírňuje nevolnost (efekt má hlavně na pocit na zvracení; dávka≤ 1,5 g/den) [9].
• Akupresura P6 (náramky/masáž bodu na zápěstí): bezpečná, u části žen prokazatelně uleví – i u HG [10].
• Aromaterapie (citron, případně citron+máta): menší studie ukazují u části žen snížení intenzity nevolnosti. Berte aromaterapii jako doplněk. Nikdy oleje neužívejte vnitřně! [13, 14].

Kdy je čas na léky?

Pokud úpravy režimu nestačí, obraťte se na gynekoložku/gynekologa. Standardní postupy:

• Vitamin B6 (pyridoxin): obvykle 10–25 mg 3–4× denně jako bezpečný první krok [7].
• Doxylamin (antihistaminikum) se přidává k B6 dle doporučení lékaře [6].
• Při přetrvávajících potížích přicházejí v úvahu antiemetika (např. metoklopramid, promethazin, ondansetron). Mají však svá rizika, proto se zvažují až při selhání první linie a po uvážení lékaře [8, 2].

Hyperemesis gravidarum: kdy zpozornět?

Vážná forma těhotenské nevolnosti s dehydratací a hubnutím (≥ 5 %), často vyžaduje lékařský zásah. Pokud neudržíte tekutiny, hubnete, máte tmavou moč či závratě, je to důvod k okamžitému vyšetření [2].

Kdy vyhledat lékaře hned?

• Neudržíte tekutiny > 24 h, tmavá moč nebo nemožnost močit, závratě/kolaps, bušení srdce.
• Krev ve zvratcích, silná bolest břicha, horečka.
• Rychlý úbytek hmotnosti.
• První výskyt nevolností až po 9. týdnu (nebo po 16. týdnu – nutno vyloučit jiné příčiny) [2, 1].

Krátké shrnutí

• Nejčastější začátek ranních nevolnosti v těhotenství je 4.–7. týden, většině se uleví do 14. týdne, 9 z 10 do 20. týdne [1, 2].
• U některých žen nevolnost bohužel přetrvává celý den.
• Příčinou je změna hormonů a dle nejnovějších informací i hormon GDF15. Neděláte nic „špatně“, možná jste na něj jen citlivější [4, 5].
• Začněte úpravou režimu, která může být zásadní (jídlo 5-6x denně, dostatek bílkovin, potraviny s nízkým glykemickým indexem, dostatečný pitný režim, minimalizace pachů, nehladovět během dne, vyhnout se sladkostem), podle potřeby zázvor, P6 akupresura, jemná aromaterapie [2, 9–10, 13–14].
• Když to nestačí, B6/léky po domluvě s lékařem dle vašeho stavu [6–8].