🚚 Doprava ZDARMA při nákupu nad 2 000 Kč!
Více
    Registrace
    Domů / Blog / Průvodce doplňky stravy / Berberin: Zatočí s tuky, pomůže s hubnutím (dávkování, účinky)

    Berberin: Zatočí s tuky, pomůže s hubnutím (dávkování, účinky)

    Berberin je přírodní látka v rostlinách (nejčastěji spojovaná s dřišťálem). Je známá nejen pro efekt na metabolismus cukrů i tuků, a proto je výbornou přírodní podporou hubnutí. Má tzv. „hypolipidemickou reakci“, kterou vysvětlujeme v článku. Podporuje také játra, pohlavní orgány i krásnou pleť. Jak dlouho berberin užívat, v jakých dávkách a kdy? Doplňujeme zkušenosti a na co si dát pozor, aby pro vás byl berberin bezpečný,

    V článku se dozvíte:

     

    Co je berberin?

    Berberin je přírodní látka ze skupiny alkaloidů, která se hojně vyskytuje v dřišťálu (bylina). V doplňcích stravy se využívá jejího standardizovaného extraktu. V praxi se o něm mluví hlavně v souvislosti s metabolismem cukrů a tuků – a jejich hodnotami jako je cukr v krvi nalačno, HbA1c (dlouhodobý průměrný cukr v krvi) nebo lipidový profil (např. LDL-cholesterol a triglyceridy).[1][2]

    🧾 Co znamená „standardizovaný extrakt“?

    Standardizovaný extrakt znamená, že výrobce u rostlinného extraktu zaručuje konkrétní obsah účinné látky (např. berberinu) v každé šarži. Kolik mg berberinu (nebo jiné sledované látky) extrakt skutečně obsahuje.

    • Proč je to důležité: účinek se v praxi odvíjí od množství účinné látky, ne jen od hmotnosti extraktu.
    • Jak to poznáte na etiketě: např. „extrakt z dřišťálu 500 mg, standardizováno na 97 % berberinu“.
    • Co to neznamená: standardizace sama o sobě negarantuje kvalitu celého produktu (čistotu, kontaminanty) – jen obsah deklarované látky.

     

    Účinky: Jak berberin funguje v těle?

    Berberin působí na mnoho systémů. Dle EFSA můžeme uvést, že: 

    • Podporuje hypolipidemickou reakci.
    • Podporuje správnou činnost kardiovaskulárního systému a hladinu cholesterolu v krvi
    • Podporuje normální funkce močového ústrojí a reprodukčních orgánů: berberin se nejčastěji řeší v souvislosti s PCOS (syndrom polycystických ovarií), kde se v přehledech popisují možné přínosy hlavně v metabolismu (inzulinová rezistence, tuky) a některých hormonálních ukazatelích.[6][4]
    • Podporuje správnou činnost jater.
    • Pomáhá ke krásné pokožce: studie poukazují na souvislost berberinu a oxidačního stresu. Ten ovlivňuje vitalitu pleti i stárnutí buněk kůže. [8][4]
    • Napomáhá normální hladině cukru v krvi.
    • Podpora normálního trávení.
    .

     

    Účinky na metabolismus

    U berberinu odborníci uvádí základní účinek v oblasti buněčného:

      • 1️⃣Energetické řízení buněk – Berberin aktivuje AMPK – enzym, který řídí, jak buňky hospodaří s energií. [8]

    ⚡ AMPK: proč je jeho „zapnutí“ pro tělo užitečné (hlavně při hubnutí)

    AMPK je buněčný enzym – „energetický senzor“. Aktivuje se ve chvíli, kdy buňce klesá dostupná energie (ATP ↓) a roste její „signál nedostatku“ (AMP ↑). Pak buňku přepíná z režimu ukládat do režimu získávat a efektivně využít energii.

    • Méně ukládání tuku, více využití tuku rovnou: po aktivaci AMPK se tlumí tvorba a ukládání tuků a podporuje se jejich využití rovnou na energii (oxidace mastných kyselin).
    • Lepší práce s cukrem: AMPK podporuje příjem cukru do buněk (hlavně ve svalech), takže cukr nezůstává „zbytečně“ v krvi a buňky mají palivo pro výkon.
    • Více „energetických motorů“ v buňce: AMPK podporuje vznik a funkci mitochondrií – míst, kde se vyrábí ATP. To je důležité pro celkovou energetiku a adaptaci na pohyb.
    • Buněčný úklid (autofagie): aktivace AMPK podporuje procesy buněčné recyklace – odstraňování poškozených částí a „odpadu“, což souvisí se zdravější funkcí buněk obecně.
    • Podpora metabolické flexibility: jednoduše řečeno – tělo se snáz přepíná mezi využitím glukózy a tuků podle potřeby, což je u redukce tuku výhoda.

    Prakticky: aktivace AMPK se nejlépe „potká“ s výsledky při režimu, který sám o sobě zvyšuje energetickou potřebu nebo snižuje přebytek energie (např. pohyb, rozumně nastavený příjem energie). AMPK pak pomáhá, aby buňky energii spíš používaly než ukládaly.

      • 2️⃣ Vliv na inzulinovou rezistenci – Berberin zde může pomoci buňkám lépe čerpat cukr a zároveň jej i rovnou využívat. [1][3][7]

    🧩 Inzulinová rezistence: co to je a proč vzniká

    Inzulin je hormon tvořený ve slinivce, který pomáhá udržet glukózu v krvi v bezpečném rozmezí. Dělá to tak, že po jídle „otevírá“ buňkám cestu pro cukr: signál z inzulinu vede k tomu, že se na povrch buněk (hlavně ve svalech a tukové tkáni) vysune transportér GLUT4 a cukr může vstoupit do buňky.

    Inzulinová rezistence znamená, že buňky na tento signál reagují hůř. Aby tělo udrželo glukózu v krvi v normě, slinivka začne vyrábět víc inzulinu. Pokud to trvá dlouhodobě (časté „mlsání“, přebytek energie, málo pohybu), buňky jsou často už energeticky „plné“ a glukóza se hůř uklízí z krve.

    • Co je cílem inzulinu: dostat glukózu z krve do buněk, aby se nehromadila v krevním řečišti.
    • Co se děje při rezistenci: k tomu samému efektu je potřeba vyšší hladina inzulinu.
    • Co se může stát dál: když je buňka „přeplněná“, tělo ukládá přebytek energie snáz do tukové tkáně.
      • 3️⃣ Berberin, trávení, mikrobiota a ovlivnění metabolismu – Berberin se do střeva dostává v hojném množství, díky čemuž může metabolismus ovlivnit i nepřímo: skrze složení střevního mikrobiomu. [4][1]

    🦠 Střevo jako „řídicí centrum“: butyrát a žlučové kyseliny

    Berberin se ve střevě potkává s mikrobiotou a prostředím trávení. Právě tím může nepřímo ovlivnit metabolické signály po jídle – zejména přes butyrát a žlučové kyseliny. [4][1]

    • Butyrát je důležitý metabolit mikrobioty a slouží jako palivo pro buňky tlustého střeva. Pomáhá udržovat slizniční bariéru v dobré kondici, takže do krve hůř pronikají látky, které tam nepatří (souvislost se zvýšenou střevní propustností se v literatuře často zmiňuje).
    • Žlučové kyseliny nejsou jen „na trávení tuků“ – fungují i jako signální molekuly. Po jídle umí posílat do jater signál, jak nastavit metabolismus: když je jejich signalizace vhodně „naladěná“, játra mají menší tendenci přepínat do tvorby tuků do zásoby.
    • Prakticky po jídle: u části lidí se to může projevit jako menší „těžký pocit“ a stabilnější práce s cukrem (a tím i menší chutě na sladké).

    Pozor: Vyšší aktivita žlučových kyselin ve střevě může u citlivých lidí zvýšit dráždivost. Zažívací obtíže (nadýmání, průjem/zácpa, diskomfort) patří mezi nejčastější nežádoucí účinky berberinu. [4][1]

     

    Berberin, hypolipidemická reakce a cholesterol v krvi

    Hypolipidemická reakce znamená, že se v krvi sníží hladina některých tuků (triglyceridy, celkový cholesterol a LDL-cholesterol). V praxi tělo buď vytváří méně částic s tuky (např. méně triglyceridů ve VLDL), a/nebo rychleji odklízí LDL z krve díky lepší práci jater. [2] Problém je, že pokud přetrvává inzulinová rezistence, játra vyrábí stále nový a nový cukr (glukoneogeneze), protože buňky nemají energii. Tím se v těle udržuje vyšší inzulín, protože se tělo snaží dostat cukr do buňky (a nefunguje to). A kvůli vysokému inzulínu játra vytváří další tuky. Zní to jako začarovaný kruh? Přesně tak!

    Jak tady funguje berberin? Berberin tlumí jaterní enzymy, které aktivují tvorbu nových cukrů, a zároveň snižuje výdej cukru z jater do krevního oběhu. Když se zlepší citlivost těla k inzulínu a způsob, jakým játra zacházejí s krevním cukrem a tuky, propisuje se to i do kondice jater, které nemusí jet tak na doraz – to se odrazí v lipidovém profilu a jaterních markerech v krvi.[8][7] 

    💡 Praktický důsledek: nižší jaterní výdej glukózy → menší tlak na inzulin → méně „pobídek“ k ukládání energie do tuku (včetně jater).

     

    🧬 Jak v těle fungují tuky?

    Tuky v krvi nejsou „volně plovoucí“. Tělo je převáží zabalené v částicích, kterým se říká lipoproteiny. Ty vznikají hlavně v játrech, putují krví do tkání a pak se znovu zpracovávají (v tkáních i v játrech).

    • VLDL = částice, ve kterých játra posílají do krve hlavně triglyceridy (energie „na cestu“ do tkání).
    • LDL = částice, které nesou hlavně cholesterol. Játra je umí z krve odklízet.

     

    Neznamená to „odbourání tuku z těla přes noc“ ani „vyčištění cév“. Znamená to, že se po určité době (většinou týdny) posunou laboratorní hodnoty směrem k lepším číslům. [1-2]

     

    Berberin a hubnutí

    Berberin podporuje metabolismus, který je alfou a omegou. Když nefunguje metabolismus, přibíráme a nebo nemůžeme shubnout. Skrze ovlivnění mikrobiomu, metabolismu buněk a a tuků v krvi nám právě berberin může velmi dobře posloužit při hubnutí. U spojení „berberin a hubnutí“ je fér vědět, že:

    • Studie ukazují, že se nejedná o rychlé a dramatické změny po začátku užívání berberinu. Při hubnutí je vhodné jej využívat jako doplněk a startér metabolismu, nikoliv jako jediné řešení.[1][4]
    • Berberin nefunguje jako spalovač (na to jsou lepší Liposlim nebo Fucothin). Funkcí berberinu je podpořit metabolismus (pomoci buňkám líp pracovat s cukry, tuky). Sám o sobě ale berberin nenahrazuje stravu, dostatek pohybu a spánku.[8][1]

     

    Dávkování berberinu

    V klinických studiích se často objevují dávky v rozmezí 1 000–1 500 mg denně, rozdělené do 2–3 dávek (např. 500 mg 2–3× denně). Konkrétní dávka a délka užívání se liší podle cíle a konkrétní studie.[1-3][5]

    💡 Praktické poznámky:

    • Berberin má při ústním podáním horší vstřebatelnost. Výhodou berberinu ale je, že má efekt jak po prostoupení do krve (ta část, která se vstřebá), tak při průchodu střevem (část, která se nevstřebala). Berberin totiž ovlivňuje střevní mikrobiom, a tím podporuje metabolismus i touto cestou. [9-10]
    • Pokud máte citlivější trávení, začněte na nižších dávkách a navyšujte podle tolerance. [1]

     

    🕗 Kdy užívat berberin?

    Odborníci doporučují rozdělit denní dávky do vícero dávek. Z praktického hlediska platí:

    • Pokud máte citlivější trávení, dává smysl užívat berberin s jídlem (nebo těsně po něm), protože tím často klesá riziko trávicích obtíží.[1]
    • Pokud cílíte na krevní cukr, je chytřejší rozdělit dávky do dne tak, aby „pokryly“ hlavní jídla – protože právě po jídle vzniká největší tlak na regulaci krevního cukru.[1][3]

     

    📆 Jak dlouho užívat berberin?

    Záleží, co přesně potřebujete ovlivnit. Ideální je konzultovat s odborníkem. Studie ale ukazují, že běžně jsou první změny vidět po 8-16 týdnech (rychlejší efekt na glukózu v krvi, pomalejší na tukový profil a jaterní markery). [1-2][7]

     

    Zkušenosti s berberinem

    Zkušenosti s berberinem jsou v praxi dobré, ale pro některé jedince je problémem tolerovatelnost.

    • Nejčastější je téma trávení – u části lidí se objeví zácpa, průjem nebo nevolnost, často na začátku užívání nebo při vyšší dávce. Přestože jsou nežádoucí účinky podle dat mírné, mnoho lidí s užíváním raději přestane. [1-2][7] 
    • Pokud víte, že máte citlivé trávení, je rozumné začínat opatrně (nižší dávka, užití s jídlem) a sledovat toleranci.[1]
    • Lidé vnímá „stabilnější energii“ – to souvisí se stabilnější glykémií (krevním cukrem) a lepším využití cukrů z jídla. [1][3]
    • Pokud čekáte rychlé hubnutí, berberin typicky funguje spíš jako „metabolická podpora“ než jako samostatný motor změny.[1][4] Proto pozor na očekávání. 

     

    Nežádoucí a vedlejší účinky berberinu

    Nežádoucí účinky v klinických přehledech vycházejí nejčastěji jako mírné gastrointestinální (zácpa, průjem, nadýmání, nevolnost). Závažné nežádoucí účinky se v přehledech hlásí zřídka.[1-2][4-5][7]

     

    Pro koho je vhodná konzultace s lékařem?

    Bezpečnostní upozornění: Berberin má v klinických datech měřitelný vliv na cukr v krvi a parametry tuků. U některých situací je proto rozumné probrat užívání předem s odorníkem – cílem je vyhnout se zbytečným rizikům a správně nastavit sledování.

    • Užíváte léky na glykémii (např. antidiabetika, inzulin). Berberin může glykémii snižovat, takže se účinek může sčítat.[1][3][5]
    • Užíváte léky na lipidy (např. statiny). Berberin může ovlivňovat lipidový profil, a je vhodné, aby někdo pohlídal laboratorní kontroly a celkový kontext.[2][1]
    • Řešíte onemocnění jater nebo jaterní testy (ALT/AST apod.). V datech se u některých populací ukazuje zlepšení jaterních markerů, ale užívání je vhodné zasadit do konkrétního stavu a kontrol.[7]
    • Řešíte onemocnění ledvin nebo máte hraniční laboratorní výsledky. V některých studiích se neukázaly známky renální toxicity, ale individualizace je na místě.[3][10]
    • Těhotenství a kojení: u těchto skupin obvykle chybí robustní klinická data pro doplňky stravy, a proto je na místě individuální konzultace.[4]
    • Máte výrazné nebo opakované trávicí obtíže po berberinu. Někdy stačí úprava dávky/časování, jindy je lepší volit jiný postup.[1-2]

    Shrnutí

    • Berberin se v klinických studiích nejčastěji pojí se zlepšením glykémie, inzulinové rezistence a části lipidového profilu (hypolipidemická reakce).[1][2][3][7]
    • U „berberin a hubnutí“ jsou efekty obvykle pozvolné a dávají největší smysl, pokud nejsou jediným způsobem hubnutí. [1][4]
    • Nejčastější nežádoucí účinky jsou trávicí; u některých nových forem se v krátkých studiích popisuje velmi dobrá tolerance.[1][10]
    • Pokud užíváte léky na glykémii/lipidy, jste těhotná či kojící, je vhodná konzultace s lékařem.[4]
    .
    .
    .
    .

     

    Zdroje

    1. Ye, Y., Liu, X., Wu, N., Han, Y., Wang, J., Yu, Y., & Chen, Q. (2021). Efficacy and safety of berberine alone for several metabolic disorders: A systematic review and meta-analysis of randomized clinical trials. Frontiers in Pharmacology, 12, 653887. https://doi.org/10.3389/fphar.2021.653887
    2. Zamani, M., Zarei, M., Nikbaf-Shandiz, M., Hosseini, S., Shiraseb, F., & Asbaghi, O. (2022). The effects of berberine supplementation on cardiovascular risk factors in adults: A systematic review and dose-response meta-analysis. Frontiers in Nutrition, 9, 1013055. https://doi.org/10.3389/fnut.2022.1013055
    3. Panigrahi, A., & Mohanty, S. (2023). Efficacy and safety of HIMABERB® berberine on glycemic control in patients with prediabetes: Double-blind, placebo-controlled, and randomized pilot trial. BMC Endocrine Disorders, 23(1), 190. https://doi.org/10.1186/s12902-023-01442-y
    4. Shi, L., Wang, W., Jing, C., Hu, J., & Liao, X. (2025). Berberine and health outcomes: An overview of systematic reviews. BMC Complementary Medicine and Therapies, 25(1), 147. https://doi.org/10.1186/s12906-025-04872-4
    5. Dong, H., Wang, N., Zhao, L., & Lu, F. (2012). Berberine in the treatment of type 2 diabetes mellitus: A systemic review and meta-analysis. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, 2012, 591654. https://doi.org/10.1155/2012/591654
    6. Xie, L., Zhang, D., Ma, H., Xiang, W., & Xia, Q. (2019). The effect of berberine on reproduction and metabolism in women with polycystic ovary syndrome: A systematic review and meta-analysis of randomized control trials. Evidence-Based Complementary and Alternative Medicine, 2019, 7918631. https://doi.org/10.1155/2019/7918631
    7. Nie, Q., Li, M., Huang, C., Yuan, Y., Liang, Q., Ma, X., Qiu, T., & Li, J. (2024). The clinical efficacy and safety of berberine in the treatment of non-alcoholic fatty liver disease: A meta-analysis and systematic review. Journal of Translational Medicine, 22(1), 225. https://doi.org/10.1186/s12967-024-05011-2
    8. Askari, V. R., Alavinezhad, A., Boskabady, M. H., & Khazdair, M. R. (2023). A mechanistic review on how berberine use combats diabetes and related complications: Molecular, cellular, and metabolic effects. Pharmaceuticals, 17(1), 7. https://doi.org/10.3390/ph17010007
    9. Solnier, J., Zhang, Y., Kuo, Y.-C., Du, M., Roh, Y. S., Gahler, R., Wood, S., & Chang, C. (2023). Characterization and pharmacokinetic assessment of a new berberine formulation with enhanced absorption in vitro and in human volunteers. Pharmaceutics, 15(11), 2567. https://doi.org/10.3390/pharmaceutics15112567
    10. Ibi, A., Chang, C., Kuo, Y. C., Zhang, Y., Du, M., Roh, Y. S., Gahler, R., Hardy, M., & Solnier, J. (2025). A 30-day randomized crossover human study on the safety and tolerability of a new micellar berberine formulation with improved bioavailability. Metabolites, 15(4), 240. https://doi.org/10.3390/metabo15040240

    Mgr. Alžběta Motlová, publikováno 6.1.2026